Arizona + Thanksgiving

Protože s naším týmem často cestujeme na různé závody, peníze na toto cestování získáváme různými akcemi (fundraisingy), které pořádáme přesně pro tento účel. Pořádali jsme například večeři, kde každý, kdo na tuto akci chtěl jít, si musel koupit lístek, který jsme prodávali. Jedna z větších akcí, které jsme pořádali, se odehrála ráno ve dni díkůvzdání a jmenovala se “Turkey trot”. Jednalo se o závod, kterého se zúčastnilo něco okolo 2500 lidí. Každý dostal při vstupu tématické tričko s názvem závodu, závodní číslo přiřazené dané osobě a poté se mohl účastnit 5 kilometrového závodu, kde mohl vyhrát ceny. Pro mnoho lidí je to skvělá příležitost, jak si tento den užít. Někteří lidé dokonce běhali v čepičkách, které vypadaly jako krocan, nebo dokonce měli celé kostýmy.

 

 

Další kreativní a vtipný fundraising, který náš tým dělá, spočívá v tom, že někomu na zahradu před dům, nejlépe ve tmě a nepozorovaně, postavíme plameňáky a ceduli “We've Been Flocked!” Na dveře poté nalepíme papír s vysvětlením a obálkou. Osoba pak má možnost přispět peníze a napsat adresu jiného člověka, kterého by chtěla také napálit. My pak vše sebereme a uděláme to samé na jiné adrese.

 

 

Tento víkend jsme tak mohli jet na závody až do Arizony a to do Phoenixu. Byla to asi desetihodinová cesta autem, ale stálo to za to. Bylo fajn jet z místa, kde už párkrát sněžilo, do Phoenixu, kde bylo 25 stupňů. Celou cestu jsem opět obdivoval, jak se krajina a příroda po pár mílích rychle mění. Z pouště jste za pár minut v lese, kde narazíte na sníh, a za chvíli zase v místě, kde rostou kaktusy větší než stromy. Po cestě do Phoenixu jsme také navštívili místo, které mnoho z vás jistě zná.

 

 

Jedná se o místo, kde se natočila slavná scéna z filmu Forrest Gump, když se během běhu otočí a podívá se na toto panorama.

Závody pořádal Nike a upřímně ani nedokážu odhadnout, kolik lidí se závodu zúčastnilo. Závody probíhaly od rána celý den až do večera. My jsme naštěstí odběhli náš závod ráno, a tak jsme měli zbytek dne volný pro Phoenix.

 

 

Po cestě zpátky domů jsme navštívili místo, které miliony lidí ročně navštěvují a je jedno z nejznámějších v USA. Je také považováno za jeden z divů světa a já jsem moc rád a vděčný, že jsem toto místo mohl navštívit. Ano, mluvím o Grand Canyonu. Mohu vám přidat fotek, kolik chci, ale nikdy nebude možné skrze ně ukázat, jak je to místo obrovské. Přál bych každému, aby měl možnost vidět Grand Canyon aspoň jednou za život vlastníma očima. Pokud bych se vám pokoušel velikost přiblížit, přirovnal bych ji ke Sněžce, která je přibližně stejně vysoká jako průměrná hloubka Grand Canyonu a to tedy 1600 metrů.

 

 

 

 

Teď bych ale rád mluvil o Thanksgivingu, který tady slaví opravdu každý. Všude jsou krocani a výzdoba v duchu díkůvzdání. Tento svátek jsem nikdy neslavil, a tak pro mě bylo vše nové, jsem rád, že mi má rodina vše ukázala. V tuto dobu se celá rodina sejde k večeři s plným stolem jídla, kde nesmí chybět krocan, bramborová kaše, omáčka (gravy), nádivka, zelené fazole se slaninou a další tradiční jídla. Po večeři rodiny hrají hry, dívají se na fotbal a tráví čas společně. Během tohoto svátku každý vyjadřuje, za co je vděčný, protože to je oslava vděku. Já jsem si díkůvzdání moc užil a bylo fajn dozvědět se o nových tradicích od americké rodiny. Hned poté, co byl Den díkůvzdání za námi, všude se objevily Vánoce, dekorace se vyměnily za vánoční a každý už myslí jen na tento svátek.

Děkuji vám za přečtení mého blogu, mějte se krásně a já se na vás budu těšit příště!