Homecoming

Homecoming začal okolo deváté hodiny večerní. Předtím jsem byla ve Fort Smith, takže když jsme dorazili domů, homecoming již začal. Chvíli nám trvalo než jsme se přichystali. Když jsme konečně dorazili na místo, kde se homecoming konal, což byla školní jídelna, bylo okolo desáté. Ještě než jsme vešli dovnitř, již jsem litovala, že jsem souhlasila s příchodem...

Skrze okna jsme mohli vidět blikající červená a zelená světla a muzika, která se mi příliš nelíbila, byla slyšet všude. Zprvu jsme přemýšleli, že se na místě otočíme a pojedeme zpátky ke kamarádce domů, ale protože jsme slíbili, že přijdeme, museli jsme vkročit dovnitř.

Hned u vchodu seděli tři učitelky a vytáhli z nás tři dolary vstupné, což mi přišlo velice předražené, když jsme uviděli hlavní místnost. Světla blikala, hudba řvala a uprostřed místnosti byla temná skvrna lidí. Zde tančili v hloučku a velmi tělo na tělo, což úplně není můj šálek čaje, takže jsme stáli nedaleko zdi a bavili se s ostatními lidmi, jenž přišli na homecoming a byli zklamaní jako my. Vydrželi jsme tam téměř 20 minut, což mi přišlo jako věčnost.

Když jsme odcházeli, učitelky nám popřáli šťastnou cestu a ať řídíme bezpečně. Když jsme konečně nastoupili do auta a tento hrozný zážitek byl daleko za námi, dozvěděla jsem se, že tam nejspíše byly lidi opilí. Já jsem nic nezpozorovala, ale moc jsem ničemu nevěnovala pozornost, jenom jsem přemýšlela, jak se odtamtud co nejrychleji dostat.

Když jsem se tuto novinku dozvěděla, trošičku jsem začala vyšilovat, a maličko jsem se bála, že učitele si budou myslet, že jsem pila také. Naštěstí jsme tam nebyli příliš dlouho, a učitelky se příliš nestaraly, zda žáci tam byli žáci opilí.