Americké tradice – Thanksgiving

My s mou rodinou jsme byli dohodnutí, že Thanksgiving dinner budu vařit já a Isabella, moje americká sestra.

Už když jsme jely do obchodu nakoupit všechno potřebné, bylo vidět, že američané berou díkůvzdání opravdu vážně. Krůta, brusinky, pumpkin pie, a všechny možné přísady na nádivku byly naprosto všude. Obchody byly plnější a všichni lidé kupovali podobné věci.

Když nadešel čtvrtek (Thanksgiving), hned ráno jsme se s Isabellou sešly v kuchyni. Čekal nás totiž celý den vaření.

Nejprve jsme se musely postarat o krůtu, protože ta stráví ve troubě nejvíce času. Musím se přiznat, že omývání celé krůty pro mě moc přijemné nebylo, ale na druhou stranu jsme chtěly s Isabellou dokázat rodičům, že to zvládneme. Ani Isabella to totiž nikdy dřív nedělala bez pomoci dospělého. Nejhorší bylo, když se kolem nás během omývání masa seskupil celý zbytek rodiny a jen tak se na nás koukali a udíleli rady. Vařili jsme totiž podle receptu, který nebyl naprosto stejný jako Isabelly máma obvykle dělala, takže měla pochybnosti. Sice jsem to chápala, ale ve chvíli kdy jsem omývala to maso jsem si opravdu přála, aby toho nechali a šli pryč.

Když bylo maso omyté, vložily jsme ho na pekáč a okořenily. Když jsme ho chtěly dát do trouby, nastal argument o tom, zda se má či nemá péct v igelitovém obalu. V našem receptu to bylo bez, ale Isabelly máma to dělala vždy v obalu, takže to bylo těžké. My s Isabellou ale trvaly na tom, že budeme postupovat podle receptu, protože každý recept je jiný a my je nechtěly mixovat. Pokud i vy pojedete do Ameriky a budete dělat Thanksgiving dinner, můžu vám jedině poradit abyste krůtu pekli bez obalu. Obal sice může uchránit povrchní kůži před spálením, ale zase se to potom těžce vyndavá, protože je to horké a můžete se spálit. My pekly krůtu bez obalu a dopadlo to skvěle. Jen se musí zhruba každých třicet minut vyndat z trouby a polít šťávou, která se vytváří okolo masa.

Další chod do kterého jsme se pustily byla nádivka. Trochu jiná než jste pravděpodobně zvyklí z Čech, protože lidé zde jí pečou speciálně na Thanksgiving. Hlavní přísadou byly opečené chlebové kostičky, pak pár vajíček, koření...

Když už byla nádivka v troubě, uvařili jsme brusinkovou omáčku. Upřímně jsem si od toho nic neslibovala, ale ve výsledku byla skvělá. Já žádné porovnání neměla, ale má americká rodina se shodla na tom, že byla i mnohem lepší než kupovaná z obchodu, protože nebyla tak přeslazená a brusinky měly lepší chuť. Pokud tedy někdy tuto večeři vařit budete, určitě udělejte brusinkovou omáčku doma. Zabralo to jen dvacet minut a potřeba byly jen brusinky, cukr, trošku citrónové kůry a malinkato vody. Věřte mi, stojí to za to.

Poslední co jsme dělaly s Isabellou bylo klasické gravy, což je výborná omáčka. Dělá se z vývaru a omáčky z kuřete.

Nakonec Isabelly táta rychle udělal zelené fazole a Isabelly máma udělala bramborovou kaši a mohli jsme jít jíst. Ano, skutečně to zabralo celý den (počítám od doby co jsme se vzbudily, takže to ve skutečnosti bylo jen asi tak pět hodin).

Večeře byla skvělá. Nemyslím jen to jídlo, ale spíš tu atmosféru. Pro američany tohle hodně znamená, a naprosto jsem to chápala. Byl to skvělý večer.