Jaké je to v Coloradu

Do Lovelandu, Colorada jsem přiletěla 7.8., což znamená, že tu už nějaký ten pátek jsem...

Hned po přistání jsem si šla vyzvednout zavazadla, a musím se přiznat, že mě můj let docela rozhodil, nejenom z důvodů odloučení s rodinou a přáteli a opuštěním rodné země, ale také z důvodu prodloužené kontroly po příletu do Ameriky v Atlantě, tudíž zmeškaného letu a jeho řešení. Nicméně jsem doletěla a všechno dopadlo dobře. "Jet-leg" jsem ani moc neměla, nebo tedy ano, ale docela dobrou podobu: po krátké prohlídce domu jsem zalehla do postele v pět odpoledne a spala do osmi dalšího rána a následujících pár dní jsem chodila spát v osm nebo devět a vstávala v šest.

Po přistání

Moje škola začala už 17. srpna, takže jsme zas tolik času na prozkoumávání města s mojí hostitelkou neměly, nicméně jsme těch prvních deset dní měly nabité. První den po přistání byla neděle a já jsem šla s mou hostitelkou do kostela, kde mne čekal můj první kulturní šok. Všichni se tady se všemi baví jako by to byli staří známí... A POTOM se představí! Když jsem tohle viděla poprvé, byla jsem relativně zaskočená. Co se týče konverzací obecně, lidé se tady dokáží bavit o nějaké neskutečně depresivní události, jako například o smrti někoho, koho trochu znali, a pár vteřin po takovém tématu naváží větou jako: "Nicméně, minulý týden jsem viděla losa na mé túře."

Na pár túr mě má hostitelka také vzala, ale ona většinou chodí v pátky a, no, to já jsem ve škole. Hory! Hory jsou tady nádherné. Bohužel jsem je první dva týdny vůbec neviděla kvůli znečištěnému vzduchu z minulých i letošních požárů, ale teď si je užívám každé ráno, když jedu autobusem do školy.

Téměř ihned jsem byla představena spousta známým a sousedům, byla pozvána na večeří (byla jsem zklamaná když jsem zjistila, že "sandwich" v menu bude hamburger) a dokonce jsme podnikly celodenní (protože to jinak nejde) výlet do sousedícího státu, Wyomingu. Tam bydlí kamarádka mé hostitelky, hned na úpatí hor (Snowy Range). Je neskutečné, jaké jsou tady vzdálenosti... Z města jsme vyjeli do rokle, z rokle do nekonečné roviny suchých trav a kousek od našeho cíle nás uvítala dechberoucí stěna (čtěte: hory).

Podzim klepe na dveře

Ve Wyomingu

Nejdelší a nejhezčí túra...

Jaká je tedy americká škola? Když jsem byla v kanceláři mé poradkyně (a tedy nejenom mé, je to poradkyně pro celý ročník), vybrala jsem si několik předmětů (a ano, mami, třeba fyziku nemám, ale můj výběr byl omezený a mohla jsem mít jenom osm hodin). Kromě povinné angličtiny a dějepisu jsem si vybrala i anatomii, chemii, matematiku (s tím byl trochu problém, protože tady se různé úrovně jsou pojmenované slovy, které jsem nikdy neslyšela, a má slovní zásoba co se překládání matematických termínů očividně zaostává...) a potom anglický volitelný předmět zabývající se mytologií a sci-fi, malování a sochařství/keramiku. Můj rozvrh je hodně jiný v porovnání toho českého: škola začíná každý den kromě středy v 8:30 a končí ve 15:50, kromě středy kdy máme pozdní start a začínáme až v 9:30, v pondělí mám všechny předměty, každý jen na přibližně 45 minut, ale v úterý a čtvrtek mám jenom liché hodiny, každou na asi hodinu a půl, a k tomu tzv. ELO, tedy Extended Learning Opportunity (rozšířená možnost učení), (to trvá 45 minut a každá hodina je jiná, někdy vyplňujeme dotazníky na učení nebo pro různé poznatky ohledně populace, jindy nám povídají o různých stipendijních možnostech a někdy je tato hodina považovaná za možnost dodělání některých úkolů z jiným předmětů nebo po učení) a ve středu a pátek mám sudé hodiny. Některé předměty jsou jenom na půl roku (semestr), některé na celý školní rok.

Děti ve škole jsou... No, určitě bych našla některé stereotypy, ale já osobně jsem se nesetkala se žádnými špatnými věcmi (kromě vykradených záchodů, což se škole jednu dobu dělo... A hádejte proč. Challenge z TikToku).

Co je trochu legrační a dělá mi posledních pár týdnů problém jsou klávesnice. Škola půjčuje všem žákům Chromebook, což je malý počítač, který je přizpůsobený na přihlášení jenom školního účtu. Nejen, že je malý, ale klávesnice je úplně jiná a teď když začnu psát na klávesnici mého notebooku co jsem si přivezla, dělá mi to problém...

Také se na mě začínají podepisovat americké čárky... Když vyčítají věci, napíšou čárku i před posledním "a" a já se během psaní tohoto příspěvku několikrát přistihla, že to dělám taky... (Někdy je to ale i v češtině gramaticky správně, takže, ha!) (Pokud jste moje učitelka češtiny a tohle čtete, nevšímejte si toho ha a žádných hrubek, kterých jsem se dopustila, prosím, děkuju...)

Je spousta dalších věcí, o kterých bych mohla psát... Ale myslím, že tohle pro první (velice opoždění) příspěvek stačí :)

Poslední poznámka pro mého brášku: dej si české KFC, je mnohem lepší, než tady.