Schůzka na ambasádě
Ahoj všichni, opět po měsíci vás vítám u dalšího blogu! Je neuvěřitelný, když si vzpomenu, jak jsem v dubnu psala svůj úplně první blog a dnes je to již čtvrtý a zároveň poslední před odletem do Ameriky.
Na konci července mě čekala schůzka na ambasádě. Ze začátku jsem z ní byla opravdu hodně nervózní. Vy se ale nemusíte ničeho bát, vše proběhlo bez problémů. Před budovou velvyslanectví jsem musela prokázat svou totožnost pasem, poté jsem byla puštěna do budovy a musela jsem odevzdat mobil a projít bezpečnostním rámem. Vše probíhalo velice jednoduše, po obdržení pořadového čísla čekáte, než na vás přijde řada. Celkově si vás zavolají třikrát. Poprvé odevzdáte potřebné dokumenty, podruhé sejmou otisky vašich prstů a potřetí se vás zeptají na pár otázek v angličtině a sdělí vám, jestli vízum získáváte nebo ne. Pak už vám jen zbývá si pas vyzvednout osobně v Praze nebo si jej nechat doručit domů.
Pořád si neuvědomuji, že za pár týdnů opravdu odlétám a opouštím všechny blízké na deset měsíců. Určitě je to způsobeno i tím, že stále bohužel nevím své umístění. Těžko se mi představuje, že strávím deset měsíců na druhé straně světa, když nevím kdy, kam a za kým vlastně budu odlétat. Dárky už mám téměř nakoupené. Ze začátku jsem se bála, abych toho nepřivezla málo, ale postupem času se to nahromadilo. Nakonec se bojím, aby se mi všechny vlezly do kufru :).
Celé prázdniny se snažím trávit s mými blízkými. S kamarády jsem byla například stanovat, strávili jsme pár dní ve Frankfurtu a také proběhla má předodletová rozlučka.
Těším se na vás u dalšího příspěvku, který už bude z USA a konečně se dozvíte, odkud budu psát blogy dalších deset měsíců.
Eliška Zdražilová, Rusava
student v USA, výherce stipendia, ročník 2024-2025