catch-up blogpost
ALARM GUYS! Čas na další blog, tentokrát o tom jak mi spadli růžové brýle a začínám vidět větší kulturní rozdíly, jak se žije ve škole a trochu o populárním hoco week. Musíte každopádně omluvit možné gramatické chyby protože čeština je utlumená na minimum.
Zdravím všechny mé věrné fanoušky, vítejte u dalšího blogpostu. Chtěla bych říct, že čas mezi blogy utekl jako voda a tak je to vlastně už dva měsíce co jsem tu. Jelikož jsem slíbila být upřímná tak dneska to bude prostě realistický catch up v mým životě.
Exchange year je skvělý to je pravda, zažijete spoustu silných věcí, které vás posunout ale ne vždy jsou ty situace pozitivní. Předtím než někam odletíte je velmi důležité si to opravdu všechno pořádně uvědomit. Budete tu často sami. První týdny ve škole jste zmatení. Bydlíte sice v rodinném domě ale vaše rodina to není. Samozřejmě, že si vytvoříte spojení a budete tam bydlet, ale přeci jenom je to stále jiná rodina. Musíte fungovat samostatně a být soběstačný. Je to stránka vyměnného pobytu o které se na sociálních sítích moc nemluví. Nemám vůbec v úmyslu budoucí exchange studenty odradit, ale jen vás prostě informovat. A jelikož jsem v kontaktu taky s jinými exchange studenty, vím že nemluvím jen ze svých zkušeností.
S moji rodinnou jsme po měsíci začali nacházet rozdíly v životním stylu. Lhala bych kdybych tady jen napsala, že vše je růžové, tak to tu mám nutnost zmínit. Moje situace byla celkem vyhrocená a řešila se jak s moji koordinátorka tak její nadřazenou. Ale výsledek je, že rodiny neměním a budu se snažit přizpůsobit. Přeci jenom o tom ten výměnný pobyt je. Poznání nového stylu života, pochopení a snaha se s tím žít. Důležitá ač částo nepříjemná část je komunikace, přísahám vám všem v životě jsem tolik nekomunikovala jak zde. Momentálně je to na dobré cestě a zase se začínám cítit lépe.
Škola tu je tu opravdu na jiném levlu jak v Evropě. Jak jsem psala v předchozím blogu předměty si studenti volí sami, tudíž tu můžete najít studenty, který v životě neměli hodinu zeměpisu nebo biologie. Classes jsou rozdílně obtížné, takže se tu můžete trápit v množství učení a nebo se prakticky jen flákat. Jedinečná zkušenost rozhodně byla, když nás učitelka nechala mít poznámky při testu. Asi nemusím zmiňovat, že jsem dostala A. Věřím, že mnoho lidí v Česku by tento moderní přístup taky ocenili. Učitelé tu jsou celkově moc moc milý a kamarádští. Tento týden jsem měla tak zvaný hoco week, což je prakticky zábavný týden s tématy jak se denně obléknout, hoco tance (neformální ples) a závěrečnou hoco game. Naše témata byla pondělí- jersey day, úterý- class color (každý ročník vlastní barva), středa- pink, čtvrtek- character day, pátek- falcons (merch školy a barvy školy). Taky jsme měli hoco dance s neon dresscode, upřímně nejlepší částí bylo připravování se s kámoši, než ta samotná akce (nepřišlo moc lidí a Bluetooth připojení reproduktoru na hudbu bylo sekané). Každopádně rozhodně týden plný akcí a moc jsem si ho užila.
Tenisová sezóna je skoro u konce, zbývají nám necelé dva týdny, a začíná se řešit sezóna zimní. Teďka se asi všichni pobavíte, ale jelikož není moc sportů na výběr, vypadá to, že paní Hana s výškou metr padesát bude hrát basketbal. Nikdy jsem ho nehrála a moje úspěšnost házení do koše je míň jak pade na pade, ale v Americe je všechno možné, ne? Každý může být čímkoliv a kdykoliv, ne? Ověřím vám tuto teorii lidičky. Jsem velmi vděčná, za všechny kamarády. Podařilo se mi jich najít dost a je to skvělý pocit být začleněná v kolektivu. To mě přivádí na téma, LIDI TU NEPOUŽÍVAJÍ SARKAZMUS!! Trošku s tím občas bojuju, jelikož každá druhá věc ode mě je myšlena jako vtip. Je to dost velký kulturní rozdíl od čechů a jejich černému humoru. Ani nevíte kolikrát panovalo trapné ticho po tom co jsem něco řekla, tedy dokud jsem nedodala "joke joke joke".
Halloween je všude kolem a já úplně miluju koukat na vyzdobené domy a tematické pasáže v obchodech. Česká rodina mi chybí moc a úplně vidím, že v Česku chytnu depresi po tom co kolem sebe mám všude americkou pozitivitu.
Tak myslím, že toho je pro dnešek víc jak dost. Jestli jste to dočetli až sem moc děkuji. Jsem víc jak otevřená všem reakcím a názorům, otázkám na to co vás víc zajímá, atd.
Ps. Highschool studenti mají tradici, před hoco game, v noci jezdit a potoaleťákovat kamarádům domy. Ačkoliv jsem se házení nemohla účastnit, kámoši mi aspoň ráno nachystali překvapení, takže jsem vynechaná nebyla. Btw nezkoušejte doma, je to nelegální :).
Doufám, že se máte dobře a všem v Čechách taky chybím. Ještě pár fotek nakonec.
Papa a pusu, vaše Hana.
Hana Trnková, Praha
studentka v USA, ročník 2024-2025