First month!!

Ahoj všichni! Vítejte u mého dalšího, již velmi žádaného, blogu. Mám toho tolik, co bych mohla sdílet, že vůbec ani nevím kde začít. Ale vezmeme to postupně od prvního dne ve škole. 

Školní systém tu je naprosto rozdílný od toho českého. Rozvrh si každý navolí sám podle toho, co ho zajímá, nebo čemu se chce věnovat v budoucnosti. Každý den máte stejných sedm hodin, škola začíná v 8:15 a končí v 15:05. V jednom ročníku je přibližně 400 studentů, a jak se dalo očekávat, naše škola je obrovská. Jedna z věcí co mě nejvíc překvapila je, jak jsou učitelé spíše vaši kamarádi a známky dostáváme zatím hlavně jen z domácích úkolů. Nemusím snad moc zmiňovat, že je tu studium na nižší úrovni než v Čechách. Fun fact: věděli jste že Česko je v Jižní Americe a Rusko je vlastně celý samostatný kontinent? Můj rozvrh na toto pololetí je americký znakový jazyk, matematika, chemie, angličtina, studyhall (prakticky volná hodina), vaření a americká historie. Novinka pro tento školní rok tady v USA, z které jsou všichni studenti zdrceni, máme zakázané mobily (povolené jen na oběd). Přestávky jsou pouhé 4 minuty a na obědovou pauzu máme 30 minut. Obědy jsou většinou obyčejný fast food (pizza, burger či doritos) a jsou zdarma. Do školy jezdím známým žlutým americkým autobusem, který mě vyzvedává hned před domem. Tenisové kurty máme pár kroku od školy a tréninky mám každý den přímo po škole. Vracím se domu cca v 6 odpoledne.

Tenis je velmi skvělý. Holky tam jsou moc milé a celkově si to tam moc užívám. Máme turnaje proti jiným školám skoro každý druhý den a já osobně hraju double. Přijet dřív a dělat sport bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, protože už znáte prostředí školy a máte jasné přátelé. Zachránili mě během prvního dne školy a pomohli mi prakticky se vším. Co se Američanům musí nechat, tak jsou tedy velmi nápomocní (až na paní na měnění classes, to je *****). První týden jsem hodně bojovala s americkým zámkem na skříňky, který jsem za boha nedokázala otevřít, takže kdykoliv někdo známý šel kolem, musel mi pomáhat.

Ve škole jsem si našla pár holek, s kterými sedím na oběde. Nečekaně tu všichni používají Snapchat a Instagram dokonce ani pár lidí nemá. Nejvíc jsem si, ale zatím sedla s Exchange studentkou Theou z Německa. Je moc fajn, hraje taky tenis a rozumíme si hlavně díky tomu, jak jsme obě dvě z evropy. Velká část našich rozhovorů se skládá z rozebírání kulturních rozdílů. Taky je to člověk, s kterým můžu normálně použít ironii a sarkasmus. Přestože ironii používám normálně dost často, tady jsem se to velmi rychle odnaučila, protože vždy jen dostanu uražený či zděšený výraz.

Poznávání americké kultury se zatím přede vším skládá z jezení všech amerických nezdravých jídel na které narazím. Avšak vše si hned odůvodním tím, že žijeme jen jednou. Trošku se děsím abych nepřijela do Čech s pár kily navíc, ale tak vyvažuji to sportovními aktivitami že ano. :) Jako správný turista si vše fotím, takže se mi často lidi smějí. NOJO HOLD NEJSEM ZVYKLÁ NA 4 LITRY MLÉKA V JEDNOM BALENÍ. Lidi tady jezdí všude autem, ceny jsou raketově vysoké, pomalu se nám barví listy do červena, ale já stále nedokážu uvěřit že je to přesně měsíc, co jsem přijela.

Moje host rodina je ok. Většinou má každý přes den svůj plán (školu nebo práci) a potom co přijedou domu si každý zaleze k sobě a jen tak odpočívá. Což já naprosto chápu, ale jakož to velmi společenský člověk, je mi při dlouhém času samo dost smutno. Moje host mum odjela na dva týdny pracovně do kalifornie, takže jsme tu jen ve třech. Myslela jsem si, že moje host sestra se mnou bude trávit více času ale moc na mě nemá čas. Kočky mě začínají mít rády a já mám vždy takovou radost, když si mi sedne jedna z nich do klína.

Česká rodina a kámoši mi chybí neskutečně. Mám hodně takové ups and downs. Uvědomuji si, že zažívám nejlepší zkušenosti v životě, že je to jenom rok a že jsem o tomto stihla, ale přesto je mi dost často nanic. Je celkem dost těžké o tom mluvit, takže stačí tohoto tématu. Stále musím podotknout, že ty pozitivní chvíle převažují!!

MOC ZDRAVÍM SVÉ VĚRNÉ FANOUŠKY a upřímně doufám, že blog se vám líbil. Děkuji, že jste to dočetli až sem. Jestli máte jakoukoliv reakci na blog či dotaz, klidně mi napište!!

Ps. Musím se pochlubit. Hádejte kdo dostal školní iPad? JÁ HAHAHA

Pps. Asi to nevydržím a budu si muset koupit vlastní Stanley cup

Tak už jen pár fotek a zase u dalšího blogu papa.

Hodina chemie

Žlutý autobus

Na obědě s holkami

Zážitek skvělý, hluk šílený

Miror pic

First fotball game

Pečení sušenek

První den školy

Crumbl cookie 10/10

Česká bábovka v USA