Na závěr…

Přestože můj pobyt skončil asi před měsícem, kapitola USA se v mém životě uzavřela až minulý týden, a to odjezdem mé americké kamarádky Rae z ČR. Chtěla jsem tedy s blogem počkat až do úplného konce, kdy vám budu moct povědět víc o celém svém návratu.

Začnu tedy odletem z Ameriky…

Po ubrečeném rozloučení s mojí host rodinou a úspěšném průchodu kontrolami jsem zjistila, že má můj let z LA spoždění. V Mnichově jsem tedy musela sprintovat přes celé letiště, ale hurá, i druhé letadlo jsem stihla. Po jeho přistání mi nakonec v ČR oznámili, že můj kufr leží pořád někde v Německu, takže jsem do haly vycházela s prázdnou, ale přes všechny potíže a záseky jsem byla doma, což bylo to hlavní.

Po spoustě objímání a pár slzách jsme vyrazili domu, kde na mě čekala přichystaná štědrovečerní večeře, protože maminka slíbila, že o Vánoce s rodinou nepřijdu. 
Následující týden jsem obcházela rodinu a kamarády, doktory a učitele a všechny příslušné úřady, takže o zábavu bylo postaráno. 
O sedm dní později jsme s rodinnou jeli znovu na letiště. Konečně jsem byla na druhé straně dění a čekala s kartonovou cedulí na to až se rozrazí dveře a s kufrem z nich vystoupí Rae. 
Během její dvoutýdenní evropské dovolené jsem jí předvedla krásy města kde bydlím, vzala jí na pěší tůru okolní přírodou, seznámila jí se všemi svými kamarády a samozřejmě jí provedla i několikrát Prahou. Pro případnou inspiraci: Zamilovala si Pražský hrad, Petřín a náplavku. Taky jí chutnalo české pivo (nebojte je jí 18) a karbanátky😄. 
S rodinou jsme jí ukázali i chlouby ČR jako Mikulov, Macochu a Český Krumlov. A jelikož je Rae velká milovnice hor, přírody a HLAVNĚ vodopádů, prodloužili jsme si cestu i do Rakouska. To pro ní byla asi největší radost. Myslím a doufám, že na tenhle výlet bude vzpomínat ještě dlouho a snad pouze v dobrém.

Když jsme se loučily, slzy tekly proudem, jelikož je to rozloučení na dobu neurčitou. Samozřejmě plánujeme naše přátelství udržet při životě a jednoho dne se znovu sejít. Do té doby budu na Ameriku pouze vzpomínat a naopak si užívat krásy naší země.

Na závěr chci zdůraznit, jak moc mi stipendium změnilo život. Vím, že každá nepohodlnost mě někam posunula a každý dobrý zážitek mi má kde kdo závidět. Ne, není to vždycky jedním zábava a některé chvíle jsou obtížnější, ale dalo mi to spoustu zkušeností a zlepšilo pohled na spoustu věcí. Takže pokud o tom přemýšlíte, chcete nějakou změnu nebo osobní rozvoj a přiučit se angličtině k tomu, rozhodně do toho jděte!

Tímhle se s vámi naposledy loučím a všem budoucím stipendistům přeji hodně úspěchu v USA i ČR.

Macocha

Turistika 🫶

🍺🍺🍺

Jasmína Krejčí

Jasmína Krejčí, Beroun
studentka v USA, výherce 50% stipendia, ročník 2023-2024

Poslední příspěvky

06. 08. 2024 Na závěr…
05. 06. 2024 Poslední týdny v USA
30. 03. 2024 Americká kultura
02. 03. 2024 Troška sebereflexe
15. 02. 2024 Nový domov v USA