Americké Vánoce & New Year’s v Coloradu

Vezmu to hezky chronologicky. Do školy jsme šli letos naposledy 21. prosince a tím taky ukončili první semester, poté už jsme se mohli pořádně položit do vánočních příprav. Jak jsem již zmínila minule, Vánoce se tu berou opravdu vážně – světýlka všude, Santa’s workshopy apod., takže se tomuto holiday opravdu nedá ubránit:) 

V sobotu 23. prosince jsme s mojí host mom, její ségrou, Tarjou a Luisou napekly tunu tzv. sugar cookies a pořádně je nazdobili. Strukturou celkem připomínají naše linecké, ale poměr ingrediencí se trochu liší a rozhodně se neslepují džemem. Já jsem se zařekla, že přinesu do Texasu ducha českých Vánoc, a tak jsem k cukroví zapletla a upekla večer ještě Vánočku. Nezapomněla jsem ani na bramborový salát <3, který měl obrovský úspěch!!! Ani jsem to nečekala, ale Tarja z Německa si na něm pochutnávala hodně moc, a to samé moji host rodiče, kteří se mi svěřili, že americkým bramborovým salátům nijak nehodují. Tarja pak upekla ještě strudel a bylo dokonáno:)

Hezky všechno pohromadě - vánočka, cukroví, strudel, salát

V neděli přišel 24. prosinec – Christmas Eve. Překvapilo mě, že pro místní 24. prosinec skoro nic neznamená (minimálně ne pro mé okolí). Večer jsme měli skromnou Christmas party, kde všichni ocenili naše evropské kulinářské výtvory, ale to bylo tak nějak vše. Abych byla upřímná, celý den pro mě byl strašně zvláštní. Trávit svátky v zahraničí nikdy nebude jako doma, jiné tradice, jiní lidé. Nebyla jsem nějaká extra homesick, ale nepřišlo mi vůbec, že jsou Vánoce, protože vše bylo úplně jinak, než jsem to doposud zažila. A i když mám moc ráda svoji rodinu tady, tak mi bylo celkem smutno-zvláštně. Musela jsem si to vše urovnat v hlavičce a přijmout "kulturu" kolem mě, protože rozhodně nemělo smysl očekávat, že Vánoce tady budou jako ty doma na Berounsku<3 but that’s okay. It was never supposed to be the same – and that’s why I’m here, right?

Anyways, všechno tohle znělo možná trošku depresivně, ale vůbec!! Jen jsem tu s vámi chtěla sdílet realitu, protože i když to tak často může působit, být foreign exchange student NENÍ JEN RŮŽOVÝ (Instagram je zlo:), ale zároveň je to něco tak skvělého a naplňujícího – nedá se to popsat. 

Nicméně, wohouu čas na 25. prosinec! To jsou ty AMERICKÉ VÁNOCE;) Ráno jsme s Tarjou hezky vstaly, s host rodiči si dali k snídani strudel s vanilkovou zmrzkou (protože proč ne že jo:) a pustili se všichni do rozbalování dárků a stockings. Už v 11 am jsme seděli v obýváku mojí host grandma, kde na nás čekalo druhé kolo dárečků s větší částí rodiny a pak velký vánoční oběd (v podstatě Thanksgiving food). Odpoledne jsme ještě navštívili zbytek rodiny, znova si vyměnili dárečky, potom jsme se vrátili k host grandma na dezert :D a kolem 10 pm jsme se vrátili domů. Rozhodně to byl nabitý den, ale moc jsem si ho užila! Za svojí americkou rodinku mohu být jen a jen neuvěřitelně vděčná.

Stromeček<3

Pak jsem si pár dní poležela s rýmičkou, zabalila a ve čtvrtek 28. prosince nás čekala dvanácti-hodinová cesta do Colorada, konkrétněji – Colorada Springs, kde jsme strávili zbytek roku. Po cestě jsme se jako správné turistky s Tarjou vyfotily u "welcome to signs" V Novém Mexiku a Coloradu:) Colorado Springs je celkem velké město (cca 0.5 milionu obyvatel) obklopené horami a nádhernou přírodou. Fakt je to oproti Texasu rozdíl:D 

New Mexico welcomes you

V pátek jsme se vydali na výlet do Garden of the Gods – blízkého přírodního parku - a večer do německé restaurace. ANO, PO PŮL ROCE JSEM MĚLA DOBROU, NADÝCHANOU BRÖTCHEN (housku)<33. Jídlo tam bylo 10/10.

Garden Of The Gods

Balanced Rock

V sobotu jsme s Tarjou vyšláply The Manitou Incline, 2768 schodů, které končí v nadmořské výšce 2620 m.n.m. Obtížnost trasy je označena jako "extreme", kdy během 1.42 km zdoláte převýšení 613 m. Ovšem, než jsem se do těch schodů pustila, tak jsem nikomu nevěřila, že mě čeká fakt těžký výšlap. silly little me. Z Česka jsem dokonce dostala zprávu: "Alespoň umřeš v hezkým počasí." S Tarjou jsme to ale úspěšně zmákly!! a vrcholové jablíčko celkem bussin’. Ten pocit byl fakt neskutečný - během skoro 3 tis schodů jsme prošly zeleným lesem a zároveň zamrzlou oblastí + ty výhledy<3

Fun facts: Hiking the Incline si comparable to climbing up: The Empire State Building, The Eiffel Tower TWICE, The Washington Monument THREE TIMES, The Statue of Liberty SIX TIMES.

Malá rada pro ty, které to někdy čeká: Zpátky vyberte trail, nechoďte po schodech! pokud nechcete tancovat na ledě - jako já v letních teniskách XD. schody jsou vysoké, příkré a kluzké, dolů to může být nebezpečné:)

Caution!

Tady už překonáno 2000 schodů a sníh;)

Na Silvestra jsme vyjeli autem až na vrchol Pikes Peak - summit o trochu nižší než nejvyšší hora Rocky Mountains. Ocitli jsme se tak v nadmořské výšce 4302 m.n.m., dávno za timberline (horní hranice lesa), kde je hustota kyslíku asi na 60 % oproti normálu. A to jsem pocítila:) Na vrcholu bylo krásně, sněžilo a vidět bylo do daleka. Jenom kdyby tak nemrzlo:| Večer už jsme jen odpočítali půlnoc, snědli 365 fazolí a šlo se do hajan. 

Tak jsme na konci. Děkuju moc všem, co tohle zvládli dočíst až do konce<3 moc si toho vážím. Dnes je to přesně pět měsíců od mého příletu do USA, což je absolutně crazy – hrozně to utíká. Snažím se plně žít tady, ale zároveň mi není lhostejné, co se děje doma v Česku. Přeji vám všem šťastný nový rok 2024! plný štěstí, radosti, síly, přátel a hlavně ZDRAVÍ. Nedávno jsme se všichni přesvědčili o tom, jak strašně je život křehký a může se během pár sekund převrátit vzhůru nohama, tak si ho važme. Budoucím i současným exchange studentům hodně síly a trpělivosti<3

Opatrujte se,

mějte se fanfárově! 

Kačí<3

BONUS: výhled z Pikes Peak