Narozeniny a první hra basketbalu v USA

Tentokrát vám povím něco o tom, jak jsem v Americe oslavila narozeniny a jak dopadla moje první basketbalové hra.

 V druhé půlce listopadu jsem oslavila své osmnácté narozeniny, samozřejmě bez alkoholu. I když mi ten den opravdu chyběli mí přátelé a rodina doma, má nová rodina tady se postarala o to, abych si to užila. Nejen že jsem dostala spoustu krásných dárků, ale taky jedno úžasné překvapení. Mamka potají poslala mojí host mamce recept na můj oblíbený dort a ta mi ho společně s její dcerou opravdu upekla. Musím říct, že chutnal ještě líp než originál.

Moje narozeninové dorty

23. listopadu nás čekalo díkůvzdání. Vyrazili jsme s celou naší velkou rodinou do nedalekého Herefordu, kde jsme si udělali společnou hostinu v městské hale. Byla to akce otevřená pro veřejnost a přišlo tam překvapivě opravdu hodně místních. Seznámili jsme se se spoustou nových lidí a moje nejoblíbenější část dne byla, když jsme se s nimi bavili o našich rodných zemích. Sama jsem se toho o Americe i po těch měsících tady dozvěděla hodně nového.

O týden později jsme měly s holkama naši první basketbalovou hru. Trénovaly jsme sotva dva týdny, ještě jsem neměla ani správné boty a už jsem měla hrát zápas. Celý den jsem byla opravdu nervózní, ale před hrou se to zlepšilo. Jakožto prakticky nováček jsem hrála jen párkrát a ne moc dlouho, abych se uklidnila a naučila se, jak to funguje. Musím se přiznat, že jsem ze začátku byla dost zmatená, co přesně se po mně chce, po chvilce se to ale zlepšilo a strach ze mě opadl. Po naší hře jsem si užila ještě zbytek večera s novými přáteli z naší partnerské školy. Hrály se ještě další tři hry v jiných kategoriích, takže jsme tam opravdu strávili celý večer, ale stálo to za to. Když jsme konečně vyšli ven, bylo to tu. Konečně pořádný sníh. Nebo spíš přímo nebezpečná sněhová bouře, která se teď pohybuje napříč celým Oregonem. Jindy jsou tu na sníh zvyklí už v říjnu, letos to ale přišlo později. Domů jsme se vrátily skoro o půlnoci. Přesto jsme se ale ještě s holkama, co pravý sníh nikdy neviděly, šly ven koulovat. Hrály jsme si jako malé děti a bylo to to nejlepší zakončení už tak úžasného večera.