Půl roku v Americe

Čas tu neskutečně letí, obzvlášť poslední dobou tady na Hawaii, protože když si ten čas užíváte, tak zkrátka plyne rychleji. Nejsem tu ještě ani měsíc a už je to jako bych tu byla celou věčnost, přitom mě tu toho ještě tolik čeká. Díky spoustě nových kamarádů a úžasnému prostředí se tu konečně cítím volná.

S rodinou vycházíme skvěle, host mamka s taťkou se opravdu chovají jako moji rodiče a cítím se s nimi velmi příjemně. Malá ségra ve mně vidí tu velkou starší sestru a ráda se ode mě učí. Vždy když přijdu ze školy, tak se s rodinou i několik hodin bavíme a hrajeme hry. Pořád se tu něco zajímavého děje, takže konverzace nikdy nevázne.

Škola je tu opravdu jednoduchá. Jak už jsem psala v minulém blogu, nikdo tu nic moc neřeší, takže je tu to školní prostředí opravdu příjemná změna oproti tomu českému. Mám dostatek času na kamarády, učení se na gympl doma i koníčky. S kamarády teď chodíme často ven. Na pláž i do obchodů je to kousek, takže si užíváme každou volnou chvíli.

Minulý týden jsem začala dělat track. Miluju běhání a celý rok tady jsem se těšila až bude sezóna. Jelikož je naše škola opravdu velká a sportovně založená, přihlásilo se přes 120 studentů, včera nás už ale bylo jen 50 a příští týden to určitě bude ještě míň. Musím říct, že nás trenéři vůbec nešetří. Většina ostatních studentů tu aspoň na podzim dělala cross country, takže jsou vytrvalí. Já sama jsem naposledy pořádně běhala v květnu, takže se ještě potřebuju dostat do formy. I když je to náročné a zatím mě to dost ničí, tak jsem ráda, že jsem do toho šla. Všichni lidi jsou tam velice milí a mají týmového ducha, takže jsem si i tam našla spoustu nových kamarádů.

Tak zatím ahoj za dalších 14 dní.