Winter Wonderland

Vítejte u mého dalšího blogu. Dneska vám povím něco málo o tom, jak jsem si zatím užila listopad.

První týden mě čekala důležitá fyzická prohlídka, jelikož jsem se rozhodla, že začnu hrát basketbal. Ještě ten den večer nás čekal jeden z nejdůležitějších fotbalových zápasů sezóny. Náš tým samozřejmě zase vyhrál a postoupili do státního semifinále, tak jim všichni držíme palce.

Následující víkend jsme vyrazili do Meridian Village, což je takový nákupní komplex poblíž Boise. I když mě nakupování dokáže opravdu zabavit, nikdy by mě nenapadlo, že tím dokážu strávit celý den. A když říkám celý den, myslím tím opravdu celých 12 hodin. Tak to dopadá, když jede do města na předvánoční nákupy deset holek… Ale abych pravdu řekla, tak to nebylo jen o nakupování. Udělaly jsme si z toho pořádnou holčičí jízdu a prozkoumaly krásně vánočně vyzdobené město. Začátek listopadu a už jsme viděly obří vánoční stromeček, barevně osvětlené ulice a nechyběla ani perníková chaloupka. Všechna ta vánoční nálada nás samozřejmě inspirovala a hned v neděli jsme vyzdobily celý dům, včetně stromečku. Jestli se do USA neodstěhuju úplně, tak aspoň každý rok na měsíc před Vánocemi.

Santova perníková chaloupka

V pondělí nás čekal první basketbalový trénink. Jsme ze školy jen tři, takže zase hrajeme za naši partnerskou školu. Sice jsem věděla, že sport se tu bere dost vážně, ale musím říct, že i tak byl ten trénink o dost náročnější, než jsem čekala. A to nás ještě ten první den šetřili. V pondělí nás začalo celkem 22, na konci týdne už nás nebylo ani 20. Přiznám se, že jsem taky jeden den přemýšlela, že s tím skončím dokud je čas, ale jsem ráda, že jsem to neudělala. Lepší tým si snad ani nedokážu představit. Holky tady jsou zvyklé se pořád podporovat a povzbuzovat a opravdu se to díky tomu hraje mnohem líp.

Tenhle víkend jsme jeli do Boise, kde jsme měli naplánované setkání spolu s dalšími výměnnými studenty. Ráno jsme dělali scavenger hunt, díky čemuž jsme hezky prozkoumali centrum a seznámili se se spoustou nových lidí. Vyrazili jsme společně na oběd a trochu líp se poznali. Po setkání jsme ještě s naší host matkou vyrazili do dalšího města na vánoční trhy a podívat se na výzdobu. Počkali jsme si i na legendární fotku se Santou a paní Clausovou a nechyběl ani Grinch. Zlatý hřeb večera bylo bruslení, na které jsem se z celého dne těšila nejvíc. Nebruslila jsem už alespoň pět let, ale očividně se to nezapomíná. Dodalo to celému večeru to pravé, vánoční kouzlo.

Tak zatím ahoj a za čtrnáct dní u dalšího blogu.