Školní systém v USA

• Většinou nám během hodin hraje hudba, a to i během testů.
• Každé ráno slýcháváme Pledge of Allegiance = Slib věrnosti.
• Dress code, aneb kdo je nejvíc vymóděný, tady nikoho nezajímá.

Tyto věci bych vyzdvihla nejvíc. Ale to zdaleka není všechno!

Jednotlivé třídy

U nás jsme zvyklí mít všechny předměty s jednou třídou. Tady (na střední škole v USA) máme spolu pouze angličtinu, americká vláda/historie a jeden přírodovědných předmětů – chemie, biologie nebo fyzika. Následně si každý může vybrat podle svých předností. Každá škola má ale svůj výběr. Další příklady předmětů: food sience, animal sience, art, business, band, algebra, physical education, spanish/french a tak podobně. Omlouvám se, ale nechci to překládat. Důvod je nepřesnost a stejně, pokud o tom uvažujete, překlad nemusíte znát doslova.:)) Tady už jsme promíchání podle levelu.

Přestávky

Nějaká dvacetiminutová přestávka? Tak to vůbec. Máme desetiminutovou přestávku hned po první hodině. Říkají tomu "second chance". Když někdo nestihne snídani ráno, může se nasnídat po první hodině ve škole. Máme tady snídaně i obědy. Jelikož jsou přestávky opravdu kratké a slouží pouze na přechod ze třídy do třídy, tak na svačinu ani toaletu už nezbyde čas. Proto má každý „student handbook“, což je v podstatě takový diář. Když potřebujeme kdykoliv ze třídy odejít, musíme napsat kam jdeme a předložit to učiteli. Prostě strašně složité.

Šatna

Jsem zvyklá přijít do školy, přezout se, odložit si bundu a jít do třídy. Byla jsem zcela překvapená, když mi první den paní učitelka řekla, že si musím nechat batoh ve skříňce a vzít si s sebou jenom potřebné věci do třídy. Navíc tady ty skříňky máme po chodbách a můžeme si tam zajít kdykoliv. Přezůvky neřešíme a bunda zatím není potřeba. Takže úplně obráceně.

Aktivity, sporty, kluby

V rámci školy si můžeme vybrat čeho se chceme účastnit. Možností je spousta. Přes sport, hudbu a také divadlo. Celý školní rok mají rozdělený na sezóny. Na začátku roku je volejbalová sezóna, americký fotbal nebo XC, poté basketbalová a na jaře track and field. Je tam toho mnohem víc. Zpočátku jsem se obávala, že nebudu mít po škole co dělat, ale nabízejí nám tolik aktivit, že se určitě nemusíte bát nudy. Já jsem měla možnost vyzkoušet si cheerleading a dance. To znamená, že každý pátek je Game Day, což má s námi spojitost. Během každého zápasu očividně povzbuzujeme. Momentálně nám končí fotbalová sezóna a připravujeme se na basketbalovou. Nabízejí nám také dobrovolnictví. Existuje spoustu klubu, o kterých jsem neměla menší tušení. Máme tady KAY club (Kansas Association for Youth), FFA, FBLA a mnoho dalšího. Opět záleží pouze na Vás, jestli se chcete někam přidat. Já jsem zvolila KAY club, který je spíše kreativní.

Stravování

Asi k tomu nemám moc co dodat. Školní jídelna, všichni známe. Přece jenom se hodně liší. Obědy jsou spíše na způsob hamburgerů, hranolek, taco, pizza a občas nějaká ta zelenina. Brambory a rýže je pouze výjimka. Nicméně to není nic, co by se nedalo přežít. A jak říkám, záleží na každém, jak k tomu přistoupí. Pokud ti to nechutná, můžeš si nosit vlastní obědy. Dělá to tak celkem hodně lidí. 

Dress code

Tohle mě překvapilo asi úplně nejvíc. Kraťasy a tílko? Venku přes 35 stupňů, ale tady se smí chodit jenom v tričku a delších kraťasech. Legíny nebo crop topy? Vyloučeno absolutně. Celkově tady módu nikdo neřeší. Samozřejmě se najde pár lidí, kteří mají hezký styl a navzájem si to chválí. Ale spíš mi přijde, že tady chodí všichni jako v uvozovkách bezdomovci, nebo podle nálady. Nikdy jsem do školy nenosila tepláky, nebo barevné ponožky. Tady je to normální. Můžu přijít i v pyžamových kalhotech a nikomu to vadit nebude. Hlavně, že splňuji dress code! 

Testy – náročnost?

Jak hodně lidí tvrdí, střední škola v USA je prý jednoduchá. Nevím, řekla bych že je podobná jako u nás. Celkově jsou tady mírnější z hlediska psaní testů, ale hodnocení je dost přísné. Testy jsou většinou dělané na způsob multiple choice (a, b, c, d). Na jednu stranu to je výhoda, protože se tady nemusím tolik šprtat a mám čas i na ostatní aktivity. Přesto moc nechápu, jak se občas stěžují, kolik toho je. S Helenou z Německa (Exchange student) máme úplně stejný názor. To by teprve měli vidět naši maturitu! Nicméně celkem náročné je psaní esejí. Já mám sice ráda psaní, ale rozebírat nějaký odborný text a k tomu v angličtině už není jen leda jaký oříšek. 

Učitelé/přátelé

Jsou přísní? Mají své nálady? Mají rádi tvého kamaráda, ale tebe ne? Já mám pocit, jako kdyby učitelé byli naši spolužáci. Studenti s nimi probírají své problémy, svěří se jim doslova úplně se vším. Myslím tím hodně osobní věci. Zrovna dneska jsme se třídou řešili drby a pan učitel se mile rád přidal. Až to nechápu. Taková volnost! Celkově bych řekla, že lidi v USA jsou více přátelštější. Nemůžu si zvyknout, jak se mě na chodbě každý den ptají, jak se mám? Vím, že to znamená jako pozdrav, ale přesto mě to dokáže hodně zmátnout. 

A na závěr této speciální kapitoly bych chtěla jen zmínit, že každá škola je jiná. Je blbost tvrdit, co je správně. Já chodím do malé školy, kde je nás dohromady kolem 150. Je to opravdu menší vesnická škola, ale myslím si, že vzhledem k celosvětové pandemii jsem to vychytala dobře. Hodně mých kamarádů (Exchange studentů z ČR) má školu v USA online. Nějakým způsobem mi tahle škola vyhovuje a jsem ráda, že můžu chodit právě tady. Samozřejmě neplatí pravidlo, že všechno, co jsem tady napsala, je ve všech amerických středních školách stejné. Není a nebude. Všude bude něco odlišné, ale jádro zůstane vždycky stejné! 

Doufám, že jsem Vám nějakým způsobem přiblížila školství v USA. Mějte se fanfárově a brzy vyjdou články s tématikou Pumpkin patch & Halloween!

Můj blog: www.exchangestudent.cz