Na památku Bodiemu ...
Vítejte zpět u dalšího blogu. Dnes se s vámi podělím s méně hezkými momenty, které se přihodily minulý týden. PS: Byla jsem informována důvěryhodným zdrojem, že mé blogy se začínají plnit pravopisnými a stylistickými chybami. Všem čtenářům, kteří si mých chyb všímají, se moc omlouvám. Pět měsíců v kuse jedu jenom angličtinu 24/7, takže moje čeština se každým dnem horší. Ale nyní zpět k zážitkům.
Nejsilnější a nejsmutnější zážitek za minulý týden byl bohužel pohřeb pejska naší babičky. Do teď nevíme jak se to stalo, protože pejsek byl mladý a plný života. Jeden den však onemocněl a bohužel cestu k veterináři už nestihl. I když jsem se s ním tolik nevídala, jako zbytek rodiny, i tak jsem s ním zažila hodně krásných chvilek, které si budu navždy pamatovat. Jak jsme se všichni shodli na tom, že to byl nejlepší fotbalista. Budeš nám chybět Bodie!
Minulý víkend jsme začali péct vánoční cukroví a sladkosti, které jsou tu velmi oblíbené. Lucy potřebovala splnit tzv. service project, což je v podstatě jakákoli dobrovolná služba pro cizí lidi a tak se rozhodla napéct cukroví a rozvést je po sousedství. No a jelikož já miluji pečení a cukroví, tak jsem se samozřejmě připojila. Jestli se cukroví povedlo posuďte sami.
Lucie Prajslerová, Hradec Králové
studentka v USA, výherce stipendia, ročník 2020-2021