Začátky v novém americkém domově
Uběhlo pár dní od mého příletu a můj nový domov mě nepřestává udivovat. Možná si myslíte, že adaptovat se k novému životu za oceánem je jednoduché, ale věřte mi, že doopravdy to tak není. Je to těžší než to vypadá.
Asi nejtěžší pro mě je přizpůsobit se rozvrhu hostitelské rodiny. V podstatě si každý žije svůj život a sem tam se sejdeme dohromady, třeba k večeři. Ono když většina „dětí“ v rodině jsou 19+ let (3 ze 4), tak co se dá čekat. Na druhou stranu já jsem z domova zvyklá dělat vše s rodinou dohromady. Každopádně si pomalu zvykám a samozřejmě mi moje nová rodina pomáhá.
Je tu jedna další věc, kterou nesmím zapomenout zmínit. Vše (a teď myslím doopravdy vše) je tu obrovské. Od balení jídel po vzdálenosti mezi objekty a budovami. Myslím to vážně. Američané chodí na nákup jen jednou za měsíc, protože jejich balení např.: kuřete jsou naše tři. A když už jsme u jídla jejich obchody s jídlem jsou veliké jako kdyby jste spojili tři obchody Tesco dohromady (a to mi bylo řečeno, že to je jeden z těch menších). Každopádně pokud chcete do obchodu jako je naše Tesco, tak vám stačí návštěva benzinové stanice.
Co se týče zážitků, mám jich za sebou hodně. Už jsem stihla paddleboarding na dvou místech (mimochodem, mají tu obří jezero za barákem :D ), odpočinek v houpací síti (hammicking), dva táboráky, kde samozřejmě nechyběly marshmallows a dobrá hudba s kytarou a návštěva trampolínového parku. Je toho hodně a samotnou mě zajímá jak se to všechno stihlo, ale největší zážitek mě teprve čeká. První den školy (13.srpna !!). Držte mi palce!
Lucie Prajslerová, Hradec Králové
studentka v USA, výherce stipendia, ročník 2020-2021