Blog ze střední školy v USA – Martin Landsmann

21. 10. 2020, Martin Landsmann | Blogy studentů z USA

A je to tady, přichází aljašská zima!

Veškeré listí už téměř opadlo a začíná přituhovat. Takto bych asi začal tento další update. Den se zkracuje a noci přibývá. (přesněji, dnes 20. října tu den trvá už jen 9 h a 33 min a každý následující bude kratší o 5 min a 40 s) Z toho tedy vyplývá, že za 10 dnů přijdeme skoro o hodinu. Stěžovat si ale nemohu, protože tu začíná sněžit a přichází další kapitola dobrodružství. Denní teploty se zde pohybují mezi 3 až -6 stupni celsia, což stále není nic neobvyklého.

Minulý týden nám skončilo první čtvrtletí a v pátek jsme měli oddychový den volna. No moc oddychové to tedy nebylo. Ráno jsme s rodiči vyrazili na úžasný výlet (Hatcher pass trail) - horský průsmyk pojmenován po horníkovi jménem Robert Hatcher, který založil několik dolů v aljašských horách. Dodnes tam můžete nalézt pozůstatky původního dolu s dřívějším těžebním vlakem. V zimě se tu nachází mnoho běžkařských tratí. Večer jsem úspěšně absolvoval další plavecké závody, tentokrát bez žádného trapasu. Plaval jsem 50 a 100 m kraula. Na motýlka si pořád netroufám. Den jsme zakončili filmem a vyřezáváním halloweenských dýní.

V sobotu odpoledne nás s kamarádem a druhým výměnným studentem čekal výšlap na nedaleký vrchol Bird Ridge s převýšením 1100 m. Cesta nahoru trvala asi tři hodiny, ale stálo to za to. Výhledy k nepopsání. Cestou jsme potkali maratonského běžce, který si to pro změnu dal tam a zpět dvakrát. Prý mu to nahoru trvá zhruba hodinku, WOW. Na úplném vrcholu nás čekalo pár centimetrů čerstvého sněhu, což pro mého kamaráda z Paraguaye byl první kontakt se sněhem. Ukázali jsme mu tedy pořádnou koulovačku. Dolu jsme doslova seběhli za necelou hodinku, protože se rychle stmívalo, což by nemuselo být to pravé ořechové. Stále ještě pořád trvá období, kdy se medvědi vyskytují skoro všude.

Dnes jsem byl opět pomáhat na rozdávání jídla. Tentokrát jsme tu měli spoustu zmražených lososů a krocanů, široký výběr zeleniny a jako dezert obrovské „kýble“ zmrzliny. Pořádné teplé rukavice jsem si s sebou nevzal. Šichtu jsem odpracovat v obyčejných gumových, pod kterými jsem měl navlečené další tři páry igelitových rukavic. Ano, rozdávat tři hodiny zmrzlé ryby a krocany v kusu igelitu nebyla ta správná volba.