Blog ze střední školy v USA – Martin Landsmann

16. 12. 2020, Martin Landsmann | Blogy studentů z USA

Aljašské vánoční přípravy

Vánoce už téměř klepou na dveře a s nimi všechny obvyklé sváteční přípravy. Stromečky máme dva. Jeden umělý na chatě a druhý aljašský doma. Většina lidí si tu pro stromečky chodí sama do lesa. Takto jsme to s tím druhým udělali i my. O víkendu jsme vzali sněžnice a vyrazili „na lov“.

Po hodině neúspěšného hledání toho pravého stromečku jsem zahlédl jeden jako z časopisu. Sice byl trochu zapadlý sněhem, ale nic nám nebránilo v tom ho fiknout. V lese mezi ostatními se zdál celkem malý, ale když jsme ho umístili do obýváku, zázračně se zvětšil. Snad se pod něj vejdou nějaké ty dárky. Druhý den nám zbývalo jen ho ozdobit. Moje hostitelská rodina zdobí stromeček různými ozdoby z jejich dětství a výletů. Už se nám krásně rozvoněl po celém domě.

Minulý týden jsem zahájil přípravou těsta na vánoční perníčky. Nejdříve jsem si musel vypátrat, co tady mají, a co mi bude chybět. Zjistil jsem, že to zas tak jednoduché nebude. Po pár kolečkách v supermarketu jsem došel k závěru, že hladkou mouku tady jen tak neseženu. Pro tu jsem musel do speciálního obchodu. Dalším oříškem bylo koření. Do našich vánočních perníčků tradičně patří skořice, badyán a hřebíček, jenže já si našel trochu komplikovanější směs ještě s anýzem, novým kořením, muškátovým oříškem a zázvorem. Ne všechno jsem ale našel v normálním obchodě, pro zbytek jsem musel opět do toho speciálního. No a nakonec máslo. Sháněl jsem tu něco podobného jako je Hera, jenže to taky moc nevyšlo. Nakonec jsem skončil s normálním máslem. V tuhle chvíli jsem si byl trochu nejistý, zdali vše vyjde, tak jak má. První těsto bylo moc kakaové, udělal jsem tedy druhé podle trochu jiného receptu. Nakonec vše krásně vyšlo a chutnají i vypadají skvěle.

Večer k nám na zbylé dýně z Halloweenu přišla malá (VELKÁ) chlupatá návštěva. Podle jejich uší můžete usoudit, jak sek vám zrovna mají. Když jsou jejich uši směrem dozadu nebo dolu, něco je špatně. Přece jenom to jsou opravdu velká stvoření. Dospělí jedinci občas dorůstají výšky jako koně (1,4-2,1m). Sice se říká, že losi jsou mírumilovná zvířata, ale potkat takhle jednu chlupatou rodinku na procházce se psem (za tmy) není úplně příjemná zkušenost. Obzvlášť, když po tmě zatočíte do malé úzké uličky a před vámi se objeví tato monstra. Musím říci, že jsem málem ztratil dech.

ODKAZ NA VIDEO (LOS): https://youtu.be/kctKymbbr88