Blog ze střední školy v USA – Martin Landsmann

10. 09. 2020, Martin Landsmann | Blogy studentů z USA

Výlet na kánoe

V pátek odpoledne jsme se jeli podívat na místní aljašský veletrh. Vidět jste tu mohli různé domácí výrobky, místní pokrmy, a především aljašskou zeleninu. (V letních měsících je zde mnohem delší den než noc, rostliny tedy mají delší přístup k dennímu světlu a občas dorůstají ohromných rozměrů-viz foto níže).

Kromě této zeleniny zde můžete vidět i spoustu domácích zvířat a ochutnat farmářské výrobky. Vše je doprovázeno živou hudbou a mnoho zábavy.

A teď už něco k výletu. Na toto pondělí totiž připadal státní svátek „LABOR DAY“ (Tento den oslavuje práci a řadí se mezi státní svátky, proto většina Američanů nepracuje.), což byla skvělá příležitost si udělat prodloužený víkend a vyrazit znovu do přírody, tentokrát na kánoe. V sobotu ráno jsme vyrazili na sever do oblasti „NANCY LAKE CANOE SYSTEM“. Z počátku jsem si představoval obyčejné pádlování na jezeře, ale poté jsem zjistil, že to je trochu něco jiného.

S sebou jsme měli pouze jednu kánoe v celku a druhou jsme museli složit dohromady. Poté, co jsme kánoe postavili jsem měl trochu obavy, že se to se mnou potopí. Nebyla to totiž žádná zbrusu nová loď a stabilita také nebyla úplně výborná. Vše jsme snesli dolu k vodě a vyrazili kupředu. Jezero bylo opravdu malé a zanedlouho jsme byli u prvního voloku. (volok/portage je lesní cesta propojující dvě jezera vedle sebe). Vše jsme zase z lodí vyndali, vzali kánoe na ramena a pokračovali k dalšímu jezeru. Tohle jsme za den zopakovali zhruba 6x až 8x. Pádlování bylo ze všeho to nejjednodušší, přenášení lodí už bylo o něco horší. Po třech hodinách brodění se močály jsme dorazili do cíle. Na jednom z jezer jsme měli pronajatou veřejnou chatu, ve které jsme strávili následující dva dny. Taková to dvoupatrová dřevěná chata byla vybavena malými kamny, vyvýšenými postelemi a stolem. S sebou jsme si tedy museli vzít vařič, spacáky, filtr na vodu a instantní pytlíky s jídlem. Většinou toto předem uvařené a vysušené jídlo nebývá nějak zvlášť dobré, ale byl jsem mile překvapen. Pak už nám jen zbývalo nasekat dříví, rozdělat oheň a vše bylo připravené. Večer jsme strávili luštěním rébusů a hraním několika her.

Druhý den jsme opět vyrazili na vodu, tentokrát už ale bez těžkých batohů plných jídla a oblečení. Po celý den nám přálo počasí. K obědu jsme měli sendviče, které jsme snědli v půlce našeho výletu s krásným výhledem na Butterfly Lake. Přenášení lodí byla celkem zábava, obzvlášť, když se na vás vylila veškerá voda z lodi. Cestou zpět jsme projížděli mezi dvěma jezery, která byla propojeny úzkou cestou ve vysoké trávě. Nebylo dne, kdy nikdo nezahučel do močálu. Břeh u jezer byl velice zrádný. Stačilo málo a hned jste byli po pás v bažině. Dokonce jsme museli vysvobozovat i psa, který tam skončil rovnou dvakrát. Cestou jsme viděli pár aljašských kajek a labutí. Tentokrát žádný medvěd ani los. Druhý den ráno jsme si sbalili všechny věci, uklidili chatu a vyrazili zpět. Tentokrát ale už za deště. Sice byla trochu zima, ale nic nám nebránilo pokračovat v plavbě dále. Přebrodili jsme všechny močály a dorazili opět na parkoviště. Složili jsme kajak, sezobali něco malého k jídlu a mohli jsme vyrazit opět do města. Po cestě nás ještě čekala zastávka v nedalekém obchodě s výbornou zmrzlinou.