Lov

Vítejte zpět u mého blogu. Dnešní blog bude soustředěn na lov, na který mě vzala moje rodina.

S rodinou jsme odjeli na lov v pátek. Cesta trvala zhruba tři hodiny, přestože vzdušnou čarou naše destinace nebyla tolik vzdálená. Místo, na kterém jsme lovili, bylo na druhé straně hor, které jsme museli objet, abychom se tam dostali. V tábořišti jsme se všichni nakonec setkali. Z mojí rodiny tam byl můj výměnný táta a tři nejstarší sourozenci. Také tam byl jejich děda, bratranec a rodinný přítel. V pátek jsme  se šli projít s dalekohledy, abychom zjistili, kam půjdeme zítra lovit. Naše skupina prověřovala jednu část lesa, když jsme dostali zprávu, že jejich děda našel jeleny... Když jsme dorazili na místo, tak jsme je uviděli v dálce. Na protějším svahu se poklidně páslo zhruba sto jelenů wapiti, přičemž jen jeden z nich byl samec. Nám to ale nevadilo, protože jsme mohli lovit jen samice. Nedlouho po našem spatření začalo zapadat slunce, takže jsme se vrátili do tábora. Sobota byl první ,,typický den na lovu”. Vstali jsme o třičtvrtě na pět, oblékli jsme se do mnoha vrstev, protože mimo karavan, ve kterém jsme spali, bylo až mínus dvacet tři stupňuů Celsia. A šli jsme chodit po horách, kde jsme se rozhlíželi po jelenech nebo jejich stopách. Zbraně nosili moji sourozenci, kteří byli zároveň naši střelci. Každý z nich mohl ulovit jednoho jelena, takže potom by jeden z nich dal jednu zbraň tátovi. Já jsem bohužel nemohl střílet vůbec, protože nejsem místní. Kolem dvanácté jsme se většinou vrátili na oběd, po kterém jsme znovu šli lovit. Zhruba o půl páté zapadalo slunce. Do pěti se stále mohlo lovit, ale poté jsme se museli vrátit do tábora, kde jsme si dali večeři a buď jsme si četli knihy, sledovali stažené filmy, a nebo si užívali aktivitu, s kterou jsem já strávil nejvíc času, vyprávění si s ostatními lovci. Náš lov byl ukončen dřív než bylo v plánu, protože se na nás řítila sněhová bouře, která by mohla zablokovat karavan na místě. Nakonec jsme nic neulovili, ale přesto jsem si to strašně užil, protože colorádské hory jsou krásné prostředí.

Děkuji vám za čtení mého blogu a na přečtenou příště.