20 % času v USA za mnou

Tak zacala bych svatbou, kterou jsem vam slibila v minulem prispevku. Jako kazda svatba i tahle byla samozrejme vyjimecna. je uzasne, kdyz muzete byt svedkem toho, kdy se dva lide spoji a jejich dosavadni zivot ted tvori zivot i nekoho jineho. Ta magie v tu chvili tam je nepopsatelna. I pres to, ze kazda svatba je uzasna, ja, jakozto neinformovany clovek, milovnice mody a obdivovatelka takovychto velkych akci, jsem se sem vnesla na trpytivych lodickach a v satech podobneho razu. Co vam budu povidat. Kdyz jsem videla nevestu, ktera mela dupacky/kozacky, uplne jsem se necitila, ze zapadam, ale tak co, stane se. Vsichni se urcite ptate, jak to vypadalo pote? To kouzlo tam poprit nemuzu, ale byla jsem trochu zklamana ze zvyku a tradic. Cekala jsem, ze uvidim spostu americkych novinek a mezitim jsem se setkala jen s prvnim tancem novomanzelu, otce a nevesty a projevem svedku. Musim rict, ze nase ceske svatby jsou daleko bohatsi. 

Den po svatbe se opet konal dalsi velice podstatny den. 17. narozeniny moji sestricky! I pres to, ze jsme stravili 7 hodin v aute, tak jsme z toho vytezili co nejvic jsme mohli. Detailu, jak moc nahlas jsme zpivaly ze stresniho okynka behem cesty, vas radeji usetrim. Aby toho nebylo malo, kdyz jsme prijeli, zacal snad nejvetsi slejvak co jsem kdy videla. Katie se rozhodla uz nepropadat vzteku nebo smutnu a vbehla do tech vodopadu. S jeji rukou stisknutou v te moji. Tancovaly jsme, zpivaly, hraly si se psem, objimaly se. Ta chvile byla jedna z tech, ktere si chci na vzdycky uchovat v pameti. Jeste uplne zlita jsem se nabidla, ze udelam k veceri jeji oblibene jidlo a damy a panove to je taky pekna story. V nasi rodine je takovy zvyl. Kazdych 6 tydnu se sejde 26 zen u nas doma a spolecne ,,vari,,. Proc ty uvozovky, ptate se. Mnoo, vari. Vsechny kraji cibuli maso, davaji omacky do zavarovacek a nasledne ulozi do pytlicku a daji do mrazaku. Na pytlicku je napsany presny postup, co s tim delat. Co tam ovsem neni napsane je to, co z toho ma vzniknout. Chvili to vypadalo jako polivka, pak omacka, gulas??? Takze ja, naprosto zmatena jsem neco stvorila a po ukazani to mamce se mi dostalo komentare ,,Whaaat?! How did you make it?! What is this?" myslim, ze chapete, ze mi to uplne nepomohlo. Asi po pul minute se zacala hrozne smat a rekla ze je to perfektni. Vite, my tady totiz strasne milujeme sarkasmus. Hah..

Je to strasne silene, uz je to 20 % z celeho casu, co jsem tady. Nedavno jsem mela silenou nocni muru. O tom, jak se se vsemi loucim. Vzdyt ja o ne nemuzu jen tak ze dne na den prijit. Uz jsem tu vazne jako doma. I pres to, ze tento tyden se mi po domove zastesklo trochu vic nez obvykle.. Muj braska slavil 12 narozeniny a me cekaji v patek. Byla jsem neskutecne pysna a dojata. Je to uz strasne velky kluk a ne moje tintitko. Ale stejne. Nechcete prijet vy sem?

Ja s brachou tak pred miliony lety