Disney World Orlando - 2. část

Čtvrtý den v Orlandu jsme strávili v pro změnu jiném parku, který nese název Epcot. Možná už jste to někde mohli vidět, tento park je asi nejznámější obrovským golfovým míčkem uprostřed parku. Jestli vám tedy ale budu srdečně přát, pokud budete mít někdy možnost tyhle skvosty navštívit, tak jiné počasí než 41 stupňů Celsia. Přátelé, to bylo na padnutí. V každém případě nám to nezabránilo v tom, si to tam užít nejvíce jak to šlo. Co bych ale ještě chtěla podotknout. Pokud jste člověk jako já – vadí vám hodně stísněné prostory, klimatizace přímo do obličeje a zaléhá vám pří létání v uších tak se URČITĚ  nevypravujte na atrakci Orange Mission Space. Zavřou vás do raketové buňky a než se nadějete, za chvíli máte pocit, že jste vážně ve vesmíru a že vás celá raketa chce pohltit. Mno, v někom to možná vzbuzuje vzrušení, ale v mém případě spíše mráz po zádech. Jen takový můj tipeček. Tak a nebojte, teď už jen to krásný. Co si budeme povídat, každý kdo se jen trochu zajímá o výlet do Disneyworldu tak samozřejmě ví, že Mickey uši jsou povinností. I mě to samozřejmě pohltilo a říkám vám, větší radost jsem hodně dlouho neměla. Moje ouška se krásně třpytí a jsou v tématu Popelky. Huuuh.

Epcot mě neskutečně zaujal svou rozmanitostí a úžasným nápadem. Na začátku parku máte vlastně různé vesmírné záležitosti, jak jsem vám již vyprávěla, dále můžete vidět úžasnou cestu kolem světa a to vše je doprovázeno krásnou květinovou výzdobou. Cesta kolem světa obnáší všechny velké země s jejich tradicemi, jako například Německo a jejich karamelky či preclíky, Čínu, mno, se vším co si představíte pod slovem Čína, Francii s croissanty, Švédsko pod tématem Ledového Království nebo Itálii a všechny její úžasy. Kdybych si měla vybrat, ve kterém z parků zůstat nejdéle, byl by to rozhodně Epcot. Všichni byste si asi určitě vybrali spíše Magic Kingdom s úžasným palácem (nebojte, tenhle příběh přijde za chvíli), ale věřte mi, že ten se dá zvládnout vážně i za ten jeden den, když jste šikovní a máte to naplánované. V Epcotu je tolik malých úžasných skulinek, až je to nemožné.

Z čeho jsem byla také naprosto unešená, byla jedna z dalších show, o kterých jsem se zmínila už v minulém článku. Tentokrát to byla talk show z pohádky Hledá se Nemo a toť – Turtle talk with Crush. Jestli si vybavíte želvu Crushe, tak víte, že i při filmu jste se určitě smáli jeho přístupu. Tak tady sedíte jako publikum v takovém velkém kině a na plátně před vámi s vámi vyloženě komunikuje tahle želva a ptá se diváků na různé dotazy. Můžu vám říct, že smíchy jsme řvali všichni. Dlouho jsem se tak nepobavila. Tak a co by to bylo za návštěvu Disney, kdybychom si nevystáli alespoň jedu krásnou frontičku na fotečku s nějakou postavičkou. V našem případě s Raubířem Ralphem a Vanilovkou. Myslím, že nezáleží na tom, jestli mi je 5, 17, nebo 50, asi vždycky bych se při takové situaci vyloženě rozbrečela, jako jsem to také udělala. Celý den krásný den jsme završili jízdou u Anny a Elsy z Frozen a neskutečným dortíkem. Musím přiznat, že tenhle večer na mě lehce padl ten fakt, že následující den už je ten poslední.

Ráno jsme patřičně začali královskou snídaňkou a já tedy i lehce nemilým překvapením o krásném semaforu na mém lýtku od komárů (viz obrázek dole). V každém případě to nemohlo ani trochu zkazit to natěšení z toho, co to vlastně dnes všechno uvidím! Ano. Byl přesně takový, jako z těch snů, jako z těch milionů Disneyovek, které jsem viděla, takový, jaký jsem chtěla, aby byl. A navíc jsem tam byla s těmi lidmi, se kterými vím, že jsem si to užila na 100% a byla nejšťajsnější. Ani nedokážu popsat to neskutečné kouzlo, co to místo mělo. Vážně. V tomhle parku bylo vážně všechno – palác Ariel a celý podmořský svět s plnou parádou, můj snový zámek z Krásky a Zvíře, což pořád zůstává jako moje nejoblíbenější pohádka, trpasličí doly od Sněhurky, věž Lociky. Byla jsem v sedmém nebi. Co můžu velice doporučit, jako vážně skvělou atrakci jsou Piráti z Karibiku. Vážně máte pociit, jako byste s nimi jeli lodí na širém moři a kolem vás je jen pusto. Ahh, já to neumím ani popsat. Další atrakci, která je samozřejmě jako další velká povinnost je Splash. Jojo, ta atrakce, která vás na lodičce zlije od hlavy, až k patě. Ale opět musím podotknout, že v těch 40ti stupních se to hodilo. Co jsme si samozřejmě také nemohli nechat ujít, byla vůbec nejrychlejší atrakce z celých Disney parků. Mno, můžu vám říct, ty fotky ze samotné jízdy musel vymyslet vážně opravdový mág. Uvidíte sami. Při zavírání parku se konala velká ohromná světelná show na zámku. Jojo, Pechová zase plakala. Abychom si alespoň kousek tohoto všeho štěstí mohli odnést domů, já, Katie, Micki a babička jsme si všechny koupily krásné přívěšky na Pandoru.

Následující ráno jsme se ještě prošli po Orlandu a dali všem těm nádherám sbohem. Samozřejmě jsme to museli řádně zakončit s pořádným karamelovým jablíčkem. Ahhh lepší věc jsem dlouhoo neměla. Doma zpátky v Coloradu na nás čekal už snížek. Jak jinak. S klidným svědomím mohu říct, že tohle byly moje nejšťastnější dny vůbec. Nikdy jsem nezažila tolik radosti a neměla tolik splněných snů pouze v jednom týdnu. Vím, že to nikdo z mé americké rodiny nečte, ale i tak bych jim chtěla nesmírně poděkovat, že mi tohle všechno umožnili. Byl to vážně zážitek na celý život. Jestli jste také tak zamilovaní do Disney jako já a budete mít sebemenší příležitost se tam podívat tak jeďte. Vážně to stojí za to. Chtěla bych vám sem dát ještě dva poslední články o mém odletu a následném menším dobrodružství s Katie. Tak se mi sem ještě párkrát jukněte!

Takhle krásně se mi sestřičky opálily