„Keep Portland weird“ – výlet do Portlandu aka Hawkins girls na tripu

To, ze jsem vam uz jen samotne Colorado prirovnavala k memu Liberci, jste nejspis zaznamenali, pokud jste ovsem mymi vazne vernymi ctenari, ale Portland vazeni? Tak to byl teprve zazitek. Musim rict, ze jsem mela az deja vu, uz od prvniho krucku z letiste. Za prve, je to neskutecne velike mesto a kazda cast mi uprimne pripominala neco jineho. Chvili jsem mela pocit ze jsem vazne v mem rodnem mestecku, nekdy v Londyne, ktery jsem uz parkrat navstivila a absolutne se do nej zamilovala a New York, ktery jsem sice nemela tu moznost navstivit, ale takhle nejak si ho trosicku predstavuji. Portland je tak nejak kousek vseho. Proto i ten nazev "Keep Porland Weird" - tim se mesto chlubi plakaty a pohlednicemi uplne vsude. Primo ve stredu mesta se to hemzi business chlapky v oblecich se Starbucksem v ruce a o dva bloky opodal narazite na parcik, ktery je plny zelene, ovsem ale jen jeden blok velky. Co bylo pro me take hodne zname byli tramvaje a autobusy (uprimne jsem se malem rozbrecela, kdyz jsem je opět poprve videla, jelikoz u nas v Coloradu nic takoveho krome skolnich busu nemame). A ano verte mi, ze kdyz jste 8 mesicu zavisli na vsech okolo, kdo maji ridicak, tak vam i to MHD zacne sakra chybet! A taky jeste jedna perlicka, ani host mamka a natoz segry se v tomhle naprosto nepohybuji, takze mohu tak trosicku rict, ze jsem byla vetsinou vudce celeho tripu ja. No a komu by se toto nelibilo, jen si to priznejte. Kdyz mi ale Katie rekla, ze nikdy v zivote nejela mestkym autobusem, hned jsem si vybavila jeji oblicej, az se mnou prijede domu do Cech a uvidi nas zpusob dopravy v podstate celou dobu. Mno to by bylo neco malo k popisu (ve kterem budu samozrejme jeste pokracovat v prubehu clanku) a ted se pojdme presunout k samotnemu vyletu!

Nase prvni zastavka, kdyz jsme vysadili holky na treninku cheeru, byla s host mamkou nejvetsi knihkupectvi na svete. Myslim si, ze takovych 50% z vas prave protaci oci, ale tech zbylych 50% je se mnou v tymu Knihomol. Nejak ke knizkam mam blizko uz od malicka, a myslim ze i vzdy budu.  Je v tom pro me nejake kouzlo, ktere neumim popsat, ale verim, ze mi spousta z vas rozumi. A nejvetsi knihkupectvi na svete. Oh boze. Ani neumim popsat jak mi tam bylo. Byla bych schopna si tam postavit stan a na nekolik dni, mozna i mesicu, se tam jen tak utaborit a byla bych uplne spoko. Mno, ale zpatky do reality, ze. V kazdem pripade, kazdy asi vime, ze jelikoz je Oregon (stát na západě USA) u oceanu, tak já, jakozto milovnik sushi a ryb obecne, se tam na to vrhnu se vsim vsude mnohem radeji, nez u nas v Coloradu, uprostred statu, ze? A ano vazeni pratele! Lepsi sushi jsem vazne  nemela. A samozrejme se drzime naseho hesla "Keep Portland Weird" tudiz, sushi bar nam nesmi shazet ani na letisti! Joo to byla hned prvni vec, ktera me vazne zarazila pri priletu, co si budem. Ale alespon muzu vyvratit ty vase myty o tom, jak se na letisti jist neda. HAH! No a jelikoz jsme tam jely kvuli cheeru holek, tak by mozna stalo za to, se vam pochlubit s tim, jak jsou moje sestricky uzasne. Oba dva dny odjely jejich sestavu snad nejlip vubec a ja jsem mohla byt jenom strasne moc pysna. Bohuzel, zavodily proti tymu, ktery 2 krat po sobe vyhral mistrovstvi sveta, ale i tak byli jenom 0.2 bodu od nich! Vic uzasne byt vazne nemohly. Hned po konci zavodu v nedeli jsme se uz vypravily do Japonskych zahrad, ktere jsou jednou z nejvetsich kras celeho Portlnadu vubec. Snad nikdy jsem nevidela tak krasnou, cistou, upravenou a tichou prirodu. Nikdy jsem extra nezvazovala vylet do Japonska nebo celkove Ciny a podobnych zemi, i na to, ze bych chtela procestovat svet, ale po tehle navsteve musim rict, ze bych to mela znovu zvazit.

Nedele byl uz nas posledni den, tak jsme se toho snazily stihnout co nejvice, ale musim rict, ze 10 km courani po zahrade a parcich nas uz ve 2 odpoledne dosti unavilo. Rozhodly jsme se to okostovat ve "Voodoo Doughnut", ktere bylo doporucene snad vsude na internetu jako fenomen Portlandu. Na nasi ceste autobusem nas ale ridic slysel si o tom povidat a rekl nam, ze to jsou obycejne donuty a nic extra. Drive to tu neco bylo ale dnes, uz se do toho tolik pece nedava diky proslulosti. Ale! O doughnuty nas nikdo nepripravil! Ridic nam totiz take doporucil vazne ty nejlepsi a to s jmenem "Blue Star". Tak jsme si nedaly rict a pane boze. Pro vsechny povinna zastavka, pokud jedete do Portlandu a to bez vyjimky! Prisaham bohu, ze jsem v zivote nemela lepsi. A co vam take nesmim zapomenout doporucit! Ted si spise pripadam jako na foodblogu, jenze konec naseho tripu by se spise dal nazval jako 'Snez co muzes a rychle za chvili odjizdis". Protoze dalsi povinna zastavka pro vsechny jsou takzvanne food trucks aneb stanky na ulici. Ano, ty nad kterymi vetsina z nas jenom ohrnuje nos a radsi si zajde do luxusni restaurace a utrati $20 za jidlo, ktere je snad na stejne urovni jako jidlo odsud. Food trucky v Portlandu jsou proslule a vsichni si na nich vazne daji zalezet a musim rict, pane boze. Jidlo vseho druhu a par $$. A jiz muj uplne posledni typ TartBerry, coz je zmrzlina. Ale pozor! Jojo, jedna z tech kdy si natocite do kelimku, date si nekolik toppings a pak se vam u pokladny protaci panenky, ale kdyz jste opatrni, da se to. V kazdem pripade, to misto bylo silene uzasne!

Mno, chtela bych to jen dat takhle na konec - kazde mesto ma svoje. Kdyz bych to mela vzit vseho vsude tak Portland ma 8/10. Ztracene 2 body jsou za homeless populaci. Musim rict, az me mrazilo. Nikdy jsem nevidela tolik lidi vedle sebe ve spacacich na jedne zastavce, pokrikujici na nevinne kolemjdouci. Jeden se nas snazil malem dokonce i napadnout a nebylo to nic prijemneho. Tak jestli se tam vazne nekdo chysta, tak bych jen doporucovala byt ve skupinkach. Jinak Boze muj! Videt to mesto byla uzasna zkusenost.