Kupička vlastenectví
Moji milí, vím, že jsem trošku opožděná se všemi titulky a snad mi to i odpustíte, když už víte, co tu obnášely moje Vánoce, ale až teď bych vám vlastně chtěla svěřit s nějakým tím mým novoročním myšlením a přivítáním roku.
Tenhle clanek nebude uplne o tom, kolik jsem tenhle tyden videla marsmelounu nebo jak moc se amici podobaji a nepodobaji tem ve filmu. Chtela bych se s vami podelit o mych momentalnich myslenkach. 2 dny zpatky tomu uz bylo pet neuveritelnych mesicu. Pet mesice, boze jak. Nechapu, jak muzu mit uz celou pulku za sebou, kdyz me to prijde jako nedavno, kdy jsem tu kazdou minutu byla cela vykulena ze vseho kolem. Z neceho, co uz je pro me ted jako pouhy stereotyp. To je ale prave to. Je to dobre?
Mozna vas to prekvapi, ale za pet mesicu jsem tu potkala vic nez desitky lidi, kteri minimalne jednou navstivili Cesko. Taky vam to prijde tak potrhle? Jak se muze nekdo boze ze Spojenych Statu hrnou do zemicky, ktera je snad nejmensi v tom vsem znamem stredu deni jako je UK, Nemecko nebo Italie. Prejdeme ale k pointe. Naprosto vsichni, kteri tu nasi zemicku navstivili, byli naprosto uchvaceni. Uprimne? Primelo me to dost premyslet. Temer vsichni v Cechach nadavaji, jaky je to zapadakov, jak zrovna ten nas stupidni jazyk vubec k nicemu nepotrebujete a jak by se vsichni hned odstehovali. No, nebudeme si lhat, ze co se tyce par veci, chtelo by to zmenu, ale nebudeme tu rozebirat politicke situace prece, to ja osobne necham na mem stryckovi. Ale zamysleme se. Mame my se v tom nasem Cesku tak spatne? Je to tak oskliva zeme? Ocividne nam na ni prece jen trochu zalezi, kdyz uz jsme dokonce pokrocili i s latkovymi taskami v Penny. Co bych tim chtela rict. Muj pohadkovy USA zivot je uzasny a uprimne si momentalne moc nedokazu predstavit zase byt nekde jinde a vlastne si opet ,,zvykat" (paradoxne na neco, v cem jsem vyrustala a prozila cely zivot). Muj navrat bude urcite mozna i tezsi, nez muj odlet, ale dulezite je zit pritomnosti. Netrapim se ted tim, ze musim pryc ale tim, ze si musim uzit tuhle neskutecnou prilezitost. Nepromarnit ani minutu. Ted a tady. Ale az ten navrat nastane. Proc se z toho hroutit? Proc si nepripustit, ze ona ta Ceska Republika je vlastne krasna zeme. Ze je nase. Vezmete si, kolik vyrazu my pouzijeme pro neco, co v anglictine lze vyjadrit pouze jednim sluvkem. Jak rozmatita je. Jak uzasnou mame prirodu. Hlavne si teda vazte rodicu, kteri opravdu VARI! Tu je spise jako divne neobvykli zvyk nezli zvlastne obvykli u nas. Mami, babi, tati. Minutu ticha za vase uzasne vareni (doufam ze uz chzstate ty hody..ehm) Mnozi z vas me za tohle mozna budou soudit, ale budte sakra vdecni za MHD!!! Minimalne neplnoleti a nebo ti bez aut. Verte mi, ze tady nenarazite na vic nez na skolni autobus a bez nekoho s autem si tady muzete maximalne uhnat nohy na kole, ale dostanete se max do potravin. Vsechno je strasne daleko. A nemyslete si, ze v USA je vsechno jenom ruzove (i kdyz je to teda hodne malo k dokonalosti ale psst). Proste a jednoduse. Jakozto nejake treba to novorocni predsevzeticko. Budme stastni za to, co mame a zijme pritomnosti a hlavne se proste usmejme! Odpustte mi tu ,,dojemnou" chvilku, ale nejak me na ten novy rok prepadl pocit vlastenectvi. Znate to.
Jeste bych vam tu rychle shrnula muj zacatek roku. Presne jak jsem vam ted popsala. Pred novym rokem uz na me padala uzkost, ze uz sakra je pulka za mnou a boze uz jen a JEN pulka prede mnou! Co ted a ja nechci domu ale. Jak uz jsem se vam zminila, uvedomila jsem si jak dulezite pro me momentalne je, zit tou pritomnosti. Coz bychom meli delat vazne vsichni. Mnoo, prejdeme ale i k tem USA minusum! Pozor! Co me hoooodneeee moc zklamalo byl Silvestr. Naprosto vubec se tu neslavi. Neslysela jsem a nevidela letos ani jednu petardu (az teda na ty na insta stories, dekuji pratele) a nikdo to nejak neprozival. Tak jsem si alepson pospinkla noo. Jestli se nepletu, tak vam uz vsem leze cukrovi pekne na mozek ne? Je mi to uplne jasne. Tak kdyby jste si chteli treba vzpomenout na Tynku a poslat ji balicek s cukrovim tak vam hned pisu adresu! Ja bych za jedno vosi hnizdo jela na kole do skoly! (25 minut autem btw). Dnesnim dnem mi odbyl 3 den druheho semestru a PANE BOZE! Ano, tohle je jedno z tech veeelkych plusu, co si budem. Zacali mi nove hodiny spanelstiny, kytary a jeste jedna lekce aj na vic (ted mam jednu hodinu literatury a jednu extra na psani a miluju to!) Musim rict, ze co se tyce spanelstiny, tak se obcas musim smat sama sobe, protoze jakmile mame prejit na preklad, obcas mam nutkani to proste prelozit hned do cj. Jojo, dneska jsem zacali na ucitelku mluvit cesky. Moc hezky Tynko. Dulezite je, nebrat se tak vazne. Smala jsem se s ostatnimi.
Dekuji, ze jste zvladli me srdceryvne psani a mejte krasny rok!
Kristýna Pechová, Liberec
studentka v USA, ročník 2018–2019
Vyzkoušejte také studium v USA s CCI a využijte i šance získat plně hrazené studium díky stipendiu!
Poslední příspěvky
Sledujte mě i na Instagramu