Můj poslední týden prvního semestru na střední škole v USA

Předešlý týden bych vám shrnula do jednoho, no možná do několika slov – testy, přípravy, nakupování vánočních světýlek, plánování večeře, nakupování dalších světýlek a víkend v pyžamu.

Hah. No, vím, že si takhle mnoho z vás nepředstavuje pořádné „prožití USA snu“, ale věřte mi, že i při takových aktivitách se dá zažít spoustu. Ku příkladu, kdo z vás může říct, že má doma dva vánoční stromečky, protože se maminka nemohla rozhodnout, který se jí líbí víc? No, myslím si, že nás moc není.

Dnes jsou tomu přesně čtyři měsíce, co jsem si sbalila saky paky, zamávala zemi, ze které jsem nevytáhla paty víc jak na měsíc a střemhlav se vrhla do dobrodružství – roční studium střední školy v USA. Nemůžu tomu uvěřit, bože, 4 měsíce. Jak? Nekontrolovatelně se to blíží..5, což už je přátelé polovina. Polovina?!?!?! Chápete to? Obzvlášť tenhle předvánoční a vánoční čas utíká tak rychle. VŽDYCKY.

Myslím, že to známe všichni. Jelikož vám nemůžu přinést tolik zážitků z minulého týdne, mohla bych vám možná shrnout celé tři měsíce.

Bože, jako by to bylo včera, kdy jsem po 24 hodinovém cestování konečně viděla. Konečně. Moji novou maminku s tátou, kteří se o mě budou starat rok. Rok mého a rok jejich života. Ale nebude to jen rok, kdy přirostu do téhle rodiny. Bude to už na celý život, což všichni víme už teď. Po takové době už můžu říct, že tu byly „ponorky“nebo neshody, ale prosím vás, zvedněte mi ruku vy, kteří se nikdy nehádáte s rodinou. Děkuji.

Přijde mi to až úsměvné. Je jenom vidět, že už dokážeme být RODINA. Nejsme si navzájem shovívaví, nestydíme se a můžeme mluvit na rovinu. A za to jsem neskutečně vděčná. Obzvlášť teď. Nebudu vám lhát. Teď, v téhle době, je trochu doba, kdy bych si chtěla jen sednout s mamkou u cukroví a koukat na Tři oříšky pro Popelku u nás doma.

Vánoce pro mě byly zatím je jeden velký kolotoč. Žádné změny. A teď? Říkám si..Když se povídá jak moc se Vánoce prožívají nejvíc v USA, kolik je na tom pravdy. Chci tím říct, světýlka jsou všude úžasná a ozdoby a všeho tolik.

Ale co ty naše tradice a společně strávený čas? I přes to všechno, bože můj. Můžu být tu a jsem za to vděčná jak nejvíc můžu, vážně. Jsem v té nejlepší rodině a všichni dělají sto procent, abych tu byla jako doma. Užívám si každičký den a neměnila bych za nic. Je to jen jednou. Všechno.

Užívejte si svých blízkých, projevte jim lásku. Jsou Vánoce.