Naše rodinné šílenství

Tento tyden jsme se vsichni tak nejak porad mijeli. Nekdo pracuje, nekdo sportuje a jiny lita jak hadr na holi, znate to. jen nase rodina je v tom vazne specialista. O co bych se s vami ale v prvni rade chtela podelit, je opet moje zkusenost z dobrovolniceni. V utery jsem opet byla v domove duchodcu, kde se vetsinou prvni hodinu venujeme Bingu a nasledujici navstevuji co nejvice lidi co muzu, abych jim udelala radost alespon kratkou navstevou. Jako vzdycky, jsem navstivila i jednu z nich, ktera se stala vylozene mou pritelkyni. Jsme schopne si spolu jen povidat hodiny a hodiny. Je naprosto skvela. Kazdopadne v utery, kdyz jsem ji navstivila, jsem potkala i jeji kamaradku a zrovna byly na ceste na veceri, kam jsem byla pozvana i ja. Ten vecer jsem poznala zase kousek jine samu sebe. Bylo to naprosto kouzelne. Moc se podelit o to, jak uzasne je byt schopna v mem veku delat to, co delat a slyset co delal v mem veku nekdo zkusenejsi, nez ja. Tuhle zkusenost bych chtela doprat kazdemu z vas. Nejsou to jen nudni starici, oni maji neco, pro co my zijeme ted a ceho se my zkousime dosahnout a oni nam v tom dokazou neskutecne pomoct. Verte mi.

V patek a sobotu jsme se s moji sestrickou rozhodly pojmout trochu jako damsky vikend, coz samozrejme muselo obsahovat patecni film do pulnoci s popcornem a spoustu smichu. V sobotu vstavacka hezky na jedenactou, kdy jsme se krasne doplnovaly. Zatimco moje sestricka je celodenni spac, ja jsem vstala driv a sla si zabehat. Kdyz jsem prisla uz na me cekala uzasna snidanka. Miluju jiii. Saturday night jsme vjely do viru velkomesta a ja jsem se mozna konecne po 3 mesicich mohla vratit k me zavislosti. SUSHI. Pokud ho milujete stejne jako ja, vite, o cem mluvim. Moje sestricka ale bohuzel neni takovy ,,profik" jako jsem ja, takze kdyz si nabrala pulku cele porce wasabi a nasledne snedla v mem nestrezenem okamziku, myslela jsem ze zalezu pod stul smichy. Mnoo tak treba priste, nene Katie, to neni avocado. No nic. Pasovani cokolady, bombonu a chipsu do kina urcite taky vsichni znate, takze asi zadna novinka. Co me tu ale neprestane bavit je popcorn za pet dolaru vetsi nez moje hlava. Muzu rict snad jen to (opet), ze mam proste nejvic nejvic segru. That's it guys. 

A vsechno bych chtela zakoncit dnesnim dnem, a to nasi ,,Lazy Sunday". Rano uz pravidelne do kostela, dnes ale trochu specialne. Jakozto zacatek mesice znamena, ze se muzete spontanne rozhodnout a behem prvni hodiny jit mluvit pred vsech 200 lidi, kteri tam jsou a sdilet, co mate na srdci. Jak uz jsem se vam sverila, tohle je moje takovato zkusenost poprve vubec, takze kdyz jsem tam dnes vysplhala abych udelala radost me rodine, byla jsem na sebe opravdu pysna. Mluvila jsem hlavne o rodine jako celku. O tom, jak moc jsem vdecna, ze mam vas, ano vy vite. Mami, babi, tati, strejdo a spoustu dalsich lidi. Za to, ze muzu mit perfektniho pritele, ktery je porad se mnou i pres 10000 km na 10 mesicu. Ale hlavne o tom, ze uz po zbytek meho zivota budu nejvic stastna za to, ze takhle uzasne rodiny a svety ja mam dva. Brecela jsem, my vsichni. Po tomto vykonu jsem si musela doprat prochazku tou uzasnou snehovou pohadkou, ktera nas dnes prekvapila. Ale nebojte se nic, zitra zase 20 stupnu. Bylo ale krasne, si dnes pri obede poslouchat All I want for Christmas is You a koukat vischni jako rodina na Home Alone. Ano, proste jsme se valeli s horkou cokoladou a dynovym chlebem a smali se. Po celem tydnu velice zaslouzene.