Střípečky o mně

Čím bych tak začala..
Jsem tak trochu praštěná, až přes příliš energická, neskutečně tvrdohlavá a když na to přijde tak i náladová osoba. Nepochybuji, že tyhle všechny vlastnosti vás asi úplně nemotivují k tomu, se něco o mě dál dovídat, tak možná přejdeme k tomu lepšímu.
Když si něco vezmu do hlavy, jdu za tím za všech okolností, ať to stojí, co to stojí. Jedním z mých největších a nejkrásnějších výsledků je právě moje cesta za louži.
Našlo se tolik lidí, kteří mi tvrdili, že to nezvládnu, že se to nedá zvládnout. A právě to vás namotivuje ještě víc. Protože všechno jde, jen musíte chtít.
Nespočetněkrát jsem to chtěla vzdát, ale toho úsilí, které jsem do toho již dala, mi bylo líto. Chtěla jsem to dokázat. Chtěla jsem přesvědčit sama sebe, že na to mám. A měla.
Jedna z mých dalších vlastností je má odlišnost. Pro někoho kladná vlastnost, pro někoho záporná. Mnoho lidí mi ji vyčítá, mnoho obdivuje. Je to sporné. Ve svých patnácti letech si rozumím více spíš s dospělými, o dost staršími jedinci. I mému příteli je čerstvě devatenáct. Mimo to, že každý den slýchám to, že nevypadám na svůj věk, se ani tak nechovám. Možná k tomu přispívá i to, že jsem ta nejpyšnější trojnásobná starší sestřička a miluji práci s dětmi. Zásluhu na tom nejspíš má i moje milovaná babička, která je učitelkou na základní škole, a mě téměř vychovávala a na celou cestu od začátku až do konce se stresovala se mnou a vždy tu pro mě byla. Děkuju babi!
Samozřejmě také kromě pocitů a vnitřních vlastností jsou tu i mé koníčky. Sedm let krasobruslení se na vás podepíše nadosmrti. Narovnaná záda, ztuhlý úsměv a odolnost vůči všem gelům a podobným lakům na vlasy. Poté jsem se vrhla do úplně jiného světa a to do twirlerského. Většina z vás asi neví, oč se jedná. Lajcky řečeno jsou to mažoretky, které s hůlkou místo pochodování tancují a uplatňují balet s gymnastikou v jednom.
Aby toho nebylo málo tak do třetice jsem se vrhla do ,pro mě španělské vesnice, ke které jsem měla jako dítě skoro odpor. Cheerleading. Nepředstavujte si ale klasickou americkou cheerku. Jakožto neskonalá fanynka hokeje jsem se rozhodla přidat se k týmu roztleskávaček na hokej a bylo to rozhodnutí, kterého nikdy nebudu litovat a budu za něj vždy vděčná.
A nejspíš k závěru bych se i pochlubila svým kulinářským uměním, kterým jest vaření. Vztahuje se to také k jednomu člověku, který mi je inspirací po celý můj život a to je můj úžasný táta, jehož jsem kopií. Zatím jsem nenašla jídlo, které by nezvládl a neskutečně mě to motivuje, protože vaření je jedna z mála věcí, která lidi stmeluje a uděláte jim radost.
Doufám, že jste si rádi o mě něco početli a že se vám to bude hodit i v dalších článcích! Těším se na vás!

Bráškové

Tátova rodina

Holky o které jsem se starala na táboře

Na hokeji