Pandemický rok 2020 dal českým studentům v USA zabrat

Je lednová neděle, 2 h ráno a zvoní mi telefon, na druhém konci slyším vyděšeného tatínka mého studenta v USA. Martina prý dovezli do nemocnice, zkolabovala mu plíce a tatínek neví, co se děje. Uklidňuji ho, v USA má Martina na starosti hostitelská rodina, která se o něj stará jako o vlastní dítě, samozřejmostí je i organizace a zdravotní pojištění, které v tyto případy plní svoji funkci na 100 %. Během noci zjišťuji detaily, jsem ve spojení jak s rodinou v USA, tak rodinou zde v ČR. Během dalších několika týdnů pravidelně překládám rodičům Martina online setkání s doktory, včetně spojení z JIP. Martinovi rodiče měli příležitost do USA odletět a trávit tak čas se svým synem v nemocnici (zcela hrazeno ze zdravotní pojistky Martina), ale z důvodu neznalosti jazyka, se sami rozhodli do USA nevycestovat. Po 3 týdnech a 3 operacích je Martin převezen domů do hostitelské rodiny, je zcela zdráv a čeká ho pouze rekonvalescence a velká naděje, že po ukončení programu v červnu 2020 bude moci nasednout do letadla a jeho plíce let do ČR zvládnou. To ještě netuším, jaké další nástrahy, komplikace a problémy mně, studentům, rodičům a nastávajícím studentům rok 2020 přinese. 

Situace v USA po nástupu koronavirové pandemie

Zpětně mám březen a duben minulého roku trochu v mlze – denních telefonátů jsou desítky, v noci zvonění také neustává. Zkraje vypuknutí pandemie panuje nejdříve pouze zvědavost a zjišťování podmínek pro návrat studentů do ČR (přečtěte si např. příběh Adély). Některá část rodičů i přes nevůli svých dětí, chce okamžitý návrat, zajišťuji letenky, zjišťuji možnost nákupu a objednání roušek (tou dobou zcela nedostupné zboží i v USA), s ohledem na okolnosti většina rodičů a studentů počítá s návratem na program po několika týdnech zvládnutí pandemie. Koncem března již některé školy zcela uzavírají svůj provoz, přibývá rodičů, kteří chtějí své děti zde v ČR co nejrychleji. Někteří studenti na základě rozhodnutí školy a organizace musí opustit zemi studia, jiní mají možnost domluvy s hostitelskými rodinami. Je zde i velká skupina studentů, kteří v USA chtějí zůstat, ale rodiče s ohledem na bezpečnost a nepředvídatelnost situace, která je pro nás zúčastněné, absolutně nová, chtějí své děti co nejdříve v rodné zemi.

Třetina studentů se mi postupně koncem března vrací přímo do Prahy, některé bylo nutné přihlásit na svozový autobus z Amsterdamu. Pro některé studenty se rodiče rozhodli odjet sami. Někteří rodiče se rozhodují zcela na poslední chvíli a jsme nuceni využít vládního speciálu z Chicaga do Prahy. Individuálně se spojuji s každým ze svých studentů (i jejich rodiči), kteří se rozhodli v zahraničí zůstat, abych se ujistila, že vztahy v rodině jsou v pořádku a všechny strany si uvědomují závažnost a nejistotu dalších měsíců.

S velkým díky a pokorou myslím v průběhu dubna a května na všechny mé studenty a jejich hostitelské rodiny rozmístěné různě po světě. Opakovaně s nimi komunikuji a velice mne těší, že se mají všichni fajn, díky karanténě a zavřeným školám se velice prohloubily jejich vztahy.

Nejistá doba a odlety na studium v USA 2020

Telefon si ani nedal pauzu a zvoní o 106 znovu, momentálně od studentů a jejich rodičů, kteří mají naplánovaný odlet na studium do USA v srpnu 2020. Až do konce června je situace velice nejistá, studentské programy jsou celosvětově pozastaveny, vstup do USA je zcela zakázán. Na konci června svitla naděje, USA udělují středoškolským studentům výjimku a je jasné, že kdo ze studentů bude chtít odletět na studijní rok, příležitost mít bude. Někteří rodiče nicméně i přes příznivé zprávy pobyt svých dětí ruší nebo odkládají o rok. Neexistuje zde žádná shoda názorů, co rodič, to jiný názor. Respektuji je všechny, každý máme jiné zkušenosti, jsme z jiného oboru a vlastně v tuto dobu neexistuje žádné špatné nebo správné rozhodnutí.  

Ti, co se rozhodli program absolvovat, se zúčastnili předodletové přípravy, tentokrát online, získali všechny potřebné informace k odjezdu, průběhu programu, jak řešit krizové situace a jak vyplnit ne úplně přehlednou žádost o vízum na americké ambasádě (více tipů pro studenty zde). Prozatím je možnost studia pouze v USA, Kanada i Velká Británie mají pro středoškoláky zatím stopku.

Během července netrpělivě vyčkáváme na otevření americké ambasády, díky osobním kontaktům pak předávám otevření prvních možných míst na sjednání osobní schůzky. Bohužel jsou informace, které poskytnula ambasáda studentům na schůzce neúplné, nepřesné a každý ze studentů disponuje jinými instrukcemi. Žhavím opětovně telefon, nyní na mé kontakty v USA, abych zjistila přesné detaily k odletům, vystavení výjimek a potřebným podkladům k hladkému odletu. Informuji své studenty a jejich rodiče o daných pravidlech (odkazuji se na přesná prohlášení americké vlády).

Loňské léto přineslo i spousty změn a výměn hostitelských rodin, škol a celkově umístění – ať už z důvodu nepřijímání zahraničních studentů v daném státě (guvernér daného státu rozhodl o nepřijímání studentů ze zahraničí) nebo distriktu (byly zde obavy ze zavlečení viru do dané oblasti, která byla velice mírně zasažena) atp. Na některá umístění jsme čekali celkem dlouho a samozřejmě chápu nervozitu studentů i rodičů. Nicméně mé americké partnerské organizace zvládly krizi na výbornou a především díky koordinátorkám zajistily všem studentům vhodné hostitelské rodiny a školy.

Koncem července a během srpna mi odletěly na studium do USA desítky studentů, některé odlety si bohužel vyžádaly mé opětovné telefonické intervence (většinou kolem 4 hodiny ranní), jelikož zaměstnanci letiště nebyli řádně informováni ohledně výjimek. Někteří studenti museli odletět se zpožděním, jelikož personál letiště si ověřoval tyto skutečnosti na americké ambasádě, která poskytuje součinnost pouze v pracovní dny a hodiny. Každopádně všichni cestu úspěšně zvládli a 9. 9. 2020 již bez komplikací odletěla poslední letošní studentka do USA.

Trochu jsem si oddechla, ale ne na dlouho. Zbývalo mi ještě zajistit výjimku pro studentku do Kanady, čekání na povolení a zjištění, zda její škola spadá do výjimek, udělených ministerstvem školství v Kanadě. Na poslední chvíli se vše zadařilo a 1. 11. 2020 úspěšně a bez dalších komplikací seděla v letadle na cestě do Montrealu. 

Podzim 2020 a 2 stipendia do USA pro české studenty

Během podzimu jsem samozřejmě sledovala dění všech mých studentů v USA, pravidelně jsem se všemi v kontaktu (studenti mi odpovídají na tzv. reporty, kde zjišťuji, jak se studentům daří, jaké mají vztahy v rodině, povinnosti, jak tráví svůj volný čas, jaké jsou v dané lokalitě restrikce, jak probíhá škola a předměty, zda mají problémy a můžu být nápomocná atd.). Mimo to jsem během léta zajistila možnost stipendia pro dva studenty v USA – dva výherci výběrového řízení na stipendium získají studijní program v USA včetně zpátečního letu a zdravotního pojištění zcela zdarma. Hodnota této výhry je celkem půl milionu Kč!

Bohužel je již od podzimu možnost setkávání se omezená, poskytuji tedy individuálně studentům a rodičům konzultace online, pravidelně se každou neděli setkávám s jedním ze svých studentů na IG v rámci online rozhovoru, pořádám online webináře a odpovídám na spousty emailů, týkající se možného studia v zahraničí.

I přes zavádějící informace z médií musím říci, že život v USA (ale i v Kanadě!) není zdaleka tak omezen, jako u nás v ČR. Většina studentů prezenčně navštěvuje školu (spousta studentů i běžně sportuje v rámci školních klubů, studenti se i účastní různých soutěží, zápasů, divadelních představení a akcí) a tímto prohlubují své znalosti nejenom angličtiny. Studenti mají příležitost navštěvovat zajímavá místa, poznat různé památky, přírodní parky a další státy, v rámci prázdnin pak poznávají i vzdálenější členy rodiny a jejich zvyklosti a kulturu. 

I přes všechna omezení je z výše uvedeného jasné, že studium v zahraničí na střední škole má i v dnešní době smysl, přináší studentům nezapomenutelné zážitky a poznatky, neocenitelné zkušenosti a osamostatnění se.